Média nesuplují policii, i když prošetřují totéž. Hájí veřejný zájem, policie zákon, což jsou dvě různé věci
Komentář Jana Moláčka: V souvislosti s trestními kauzami politiků čelí média často výtkám, že lezou do zelí policii a soudům. Je to prý jejich úkol, aby věc vyšetřily a rozhodly o vině a případně trestu. To je sice samozřejmě pravda, ale ne celá. Pro veřejné činitele totiž neplatí, že co není zákonem zakázáno, to je dovoleno. Ale co není zákonem zakázáno, to policie řešit nemůže.
Orgány činné v trestním řízení a média občas zdánlivě dělají to samé – rozkrývají podezřelé kauzy kolem politiků. Navenek v tom skutečně nemusí být velký rozdíl, policisté i novináři mohou dělat úplně stejné kroky – hledat důkazy, ověřovat je, mluvit se svědky, studovat dokumenty.
Ale rozdíl je v cíli, který svou prací naplňují. Mají totiž odlišná nejvyšší božstva. Pro policii, státní zástupce a soudy je jím zákon. Budeme-li v metafoře pokračovat – orgány činné v trestním řízení vyznávají striktní monoteismus. Zákon je nejen jejich nejvyšším, ale i jediným bohem. Mimo něj, nad ním ani pod ním není nic. Policii zajímá, zda konání, které šetří, porušilo zákon. Nic jiného.
Média to mají jinak. Jejich nejvyšším božstvem je
