Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Vyšší ceny energií za to stojí.“ Finové se kvůli Putinovi shodují na vstupu do NATO

„Obranné síly všem přejí pohodové léto. Vojenská připravenost je udržována za všech okolností a také o prázdninách,“ píše se u propagační fotografie finské armády. Foto: facebookový účet finských obranných sil
„Obranné síly všem přejí pohodové léto. Vojenská připravenost je udržována za všech okolností a také o prázdninách,“ píše se u propagační fotografie finské armády. Foto: facebookový účet finských obranných sil

Cesta, kterou jsme se rozhodli se vydat, je trnitá, bude nějakou dobu trvat a bude nás něco stát, ale dnešní Rusko nám nedává na výběr – takové jsou současné většinové postoje Finů. Ptali jsme se jich, jak vidí vstup své dosud vojensky neutrální země do Severoatlantické aliance.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Únorový útok Ruska na Ukrajinu zahýbal celým západním světem. Ukončil nejspíš desetitisíce ukrajinských životů a miliony jich navždy proměnil, zničil nesčetná obydlí, zruinoval živobytí milionům lidí.

Za hranicemi Ukrajiny zásadně stmelil Evropu, která se postupně odstřihává od závislosti na ruských surovinách, tedy na tom, co ruský režim živí. Budoucím důsledkem mohou být hladomory, které ještě některé (především africké) země možná postihnou v návaznosti na nedostatek obilí dodávaného z východu Evropy.

A kromě všeho zmíněného i dalších nezmíněných důsledků také válka bezprecedentně mění bezpečnostní mapu severní polokoule. Finsko a Švédsko, dvě dosud neutrální členské země Evropské unie, v květnu deklarovaly společný zájem o vstup do NATO.

Tedy do aliance, která vznikla v době studené války na obranu před Kremlem a dodnes slouží jako obranná smlouva v případě napadení některého z jejích členů. Finsko, které podobnou situaci jako letos Ukrajina zažilo v roce 1939, přitom vstup do NATO dlouho odmítalo.

Po konfliktu ve 40. letech ztratilo asi desetinu svého území (východní oblast Karelie s tehdy čtvrtým největším finským městem Viipuri, dnešním Vyborgem), díky garanci neutrality ale uhájilo samostatnost a svrchovanost. Neutralita se však letos patrně chýlí ke konci, což kvitují i finští občané, kteří se svěřili Deníku N.

Do NATO vstoupíme kvůli Putinovi

„Situace,“ vysvětluje dvacátník Joonas, „je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

NATO

Rusko

Skandinávie

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější