Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Přehledně: Půl roku do prezidentských voleb. Co vše ukázal exkluzivní průzkum?

Ilustrace: Petr Polák
Ilustrace: Petr Polák

Červnový výzkum agentury STEM/MARK, který měl Deník N exkluzivně k dispozici, naznačil důležité pohyby ve volitelnosti uchazečů o post hlavy státu. Přinášíme šest textů, které rozebírají hlavní zjištění i to, v jaké kondici půjdou do posledního půlroku lidé, kteří se chtějí stát vaším prezidentem.

Hledání nástupce Miloše Zemana je jedním z vrcholů letošní politické sezony. A to i přes to, že prozatím téma prezidentských voleb veřejné debatě nedominuje. V centru dění je zejména situace na Ukrajině a také ekonomické obtíže, které Česko začíná naplno pociťovat.

Tato témata se postupně vkrádají i do představ lidí o možné budoucí hlavě státu. Jak ukazuje výzkum STEM/MARK, v posledních měsících vzrostla ve společnosti potřeba po silnější a charismatické osobnosti. Část voličů již nyní preferuje, aby se prezident ve větší míře věnoval ekonomickým záležitostem. Požadují to zejména příznivci opozičních hnutí ANO i SPD.

Červnová čísla STEM/MARK, jež Deník N analyzoval, ukazují i zajímavé posuny u jednotlivých kandidátů, kteří již naplno kampaň za své zvolení rozjeli nebo o ní vážně uvažují. Kdo se přitom prolíná oběma skupinami, je šéf ANO Andrej Babiš.

Ten spustil v půlce května kontaktní kampaň, která podle odborníků směřuje kromě dílčích cílů i k výběru nového prezidenta. Podle výzkumu tato akce Babišovi funguje. Data totiž ukazují, že i když je expremiér většinou respondentů stále považován za nepřijatelného kandidáta na Hrad, podíl jeho odpůrců klesá.

Babiš je podle dat výzkumníků jedním z největších favoritů prezidentských voleb. V čele zůstává i Petr Pavel. Ten plánuje formálně kampaň spustit na podzim. Do tohoto období může jít posilněn vědomím, že startovní pozici má velmi slušnou. Data totiž ukazují, že je přijatelnou variantou i pro ty voliče, u nichž by to nemuselo být až tolik jasné.

Jistý odskok obou možných kandidátů od zbytku pole ovšem neznamená, že by snad měla jejich konkurence skládat zbraně. Bez šancí totiž nemusí být ani další z uchazečů. Navíc, což je zásadním faktorem voleb, i samotná kandidatura řady politiků a dalších osobností může volební preference rozhýbat. Solidní čísla volitelnosti vykazují například senátoři, kteří se již o prezidentský úřad ucházeli v roce 2018.

Vedle těchto svých způsobem již ostřílených matadorů ale do kampaně naskakují i uchazeči, kteří s podobným veřejností voleným úřadem zkušenosti nemají. V nedávné době kandidaturu oznámila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, podpisy začal sbírat i šéf odborů Josef Středula. Tím ovšem podobnost mezi nimi do značné míry končí. Alespoň soudě dle dat z výzkumu.

Start a průběh volební kampaně bude pro tyto dva politické nováčky i jejich konkurenty ovlivňovat řada faktorů. Jednak kdo všechno se nakonec do samotných voleb dostane. Koho (či zda vůbec někoho) vyšle do boje vládní koalice, respektive koalice Spolu. Nebo podzimní ekonomická, bezpečnostní či zdravotní situace. Pro každého z kandidátů mohou být některé z těchto okolností více či méně příznivé.

Šetření STEM/MARK, které proběhlo začátkem června, přineslo i další zajímavá zjištění. Ať již jde o faktor voličů ANO, význam kandidáta SPD, nebo tematické rozdíly u voličů sněmovních stran.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Průzkum veřejného mínění

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější