Deník N

Zákon o právu na digitální služby ještě nezaručuje, že o takové služby bude zájem

Tohle je eGON, symbol českého e-governmentu od roku 2006. Jeho úsměv je stále křečovitější. Obrázek: MV ČR
Tohle je eGON, symbol českého e-governmentu od roku 2006. Jeho úsměv je stále křečovitější. Obrázek: MV ČR

Poslanecký návrh zákona o právu na digitální služby, který bude příští týden předložen ve Sněmovně, posouvá problematiku českého e-governmentu o kousek vpřed. Neřeší a nemůže řešit problém, který je dnes hlavní: elektronické služby stát sice nabízí, jsou však natolik nepohodlné, že je stejně lepší si na úřad dojít.

V devadesátých letech, možná až do roku 2005, byl e-government módním slovem. Po překladu do češtiny – elektronizace veřejné správy – to nezní už tak dobře, cíl byl přesto lákavý. Jeho nejstručnější popis zní: „Ať neobíhají po úřadech lidé, ale data.“ K autorství tohoto sloganu, jak dělaného na volební billboard, se hlásí hned několik osob a politických stran. Tím vychází najevo jedna z hlavních obtíží: přestože se názory na to, jak má e-government vypadat, nikdy příliš nerozcházely, každá politická strana si za něj chtěla připsat hlavní zásluhu sama. S tím vždy souvisel i výběr dodavatelů a klíčových úředníků.

Na e-governmentu se tak podepsal víceméně permanentní český politický pat. Vlády se slabým mandátem nedovedly mnoho prosadit a šetřily si vliv na zásadnější témata.

Z tohoto hlediska je dnešní situace kolem návrhu zákona o právu na digitální služby poměrně nezvyklá. Jde totiž o poslanecký návrh, který

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější