Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Ekologové varují, vlekaři uklidňují. Věčný spor o technický sníh má v Rakousku před ČR dvacetiletý náskok

Bez zasněžovací infrastruktury si dnes české ani rakouské sjezdovky neumíme představit. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Bez zasněžovací infrastruktury si dnes české ani rakouské sjezdovky neumíme představit. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Debata o ekologických rizicích spojených s umělým zasněžováním sjezdovek není ani v Česku nijak nová. V sousedním Rakousku, kterému kolotoč zimního turistického průmyslu přináší miliardy eur ročně, se vede už od 80. let minulého století. Pod Alpami mají náskok v rozvoji zasněžovací infrastruktury, výzkumu negativních dopadů i opatřeních, která je mají omezit.

„Lyžování a zimní aktivity mají ze všech typů dovolené nejmenší ekologickou stopu,“ říká asi padesátiletý muž, jehož ošlehaná tvář svědčí o tom, že tráví hodně času ve zdravém horském prostředí. Teď sedí v sedmém patře sídla Rakouské hospodářské komory a místo alpských štítů vidí panoráma Vídně. Celé patro zabírá svaz dopravy a Erik Wolf vede jeho nejmenší oddělení, které sdružuje provozovatele lanovek.

O chvíli později v jiné kanceláři na druhém konci Vídně znějí jiná slova.

„Lyžařské centrum je dnes průmyslová krajina, která je co do infrastruktury srovnatelná s městem, zahrnuje jí neuvěřitelné množství,“ říká Josef Schrank, krajinný ekolog, který se ve Světovém fondu na ochranu přírody (WWF) specializuje na vysokohorskou krajinu. „Do alpského prostředí musí být zabudované elektrické a vysokotlaké vodní rozvody, akumulační nádrže nebo přečerpávací stanice“.

Oba názory shrnují debatu, kterou dobře známe i v Česku, ale která se v Rakousku vede mnohem déle, a obě strany tam mají k dispozici přesnější argumenty. To se týká především ekologů – nejvíce studií o vlivu zimních sportů a především umělého zasněžování na přírodu vzniká nepřekvapivě v Alpách. „Alpské země jsou dál ve znalostech, vědí mnohem lépe, jaký vliv má technické zasněžování a odběry vody na přírodu,“ říká zoolog Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku.

Neviditelná milionová metropole v horách

Právě nároky sněžných děl na vodu jsou jedním z hlavních sporných bodů

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější