Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rusko vyhrožuje Litvě odplatou za zákaz přepravy kovů do Kaliningradu. Nejde o blokádu, tvrdí Litva

Nákladní vlaky spojující ruskou exklávu Kaliningrad a zbytek Ruska v litevské pohraniční stanici Kybartai 21. června 2022. Foto: Ints Kalnins, Reuters
Nákladní vlaky spojující ruskou exklávu Kaliningrad a zbytek Ruska v litevské pohraniční stanici Kybartai 21. června 2022. Foto: Ints Kalnins, Reuters

Litva v sobotu implementovala evropské sankce, které neumožňují přepravu oceli a některých kovů na sankčním seznamu EU přes její území z Ruska do Kaliningradu. Moskva jí hrozí tvrdými protiopatřeními.

Nikolaj Patrušev je bývalý špion KGB, který později šéfoval tajné službě FSB a nyní slouží jako tajemník Ruské bezpečnostní rady. Zároveň jde o jednoho z největších ruských jestřábů a blízkého člověka ruského prezidenta Vladimira Putina.

V úterý se vyjádřil k aktuálnímu sporu mezi Litvou a Kaliningradem: „Důsledky (chystané ruské odpovědi) budou mít negativní dopad na obyvatelstvo Litvy,“ řekl Patrušev citovaný Reuters. A nebyl jediným ruským představitelem, který Litvě vyhrožoval.

Rusko hovoří o „blokádě“ Kaliningradu, o „bezprecedentním“ rozhodnutí a o „nelegálním“ a „nepřátelském“ kroku, na který bude v nejbližší dny „náležitě“ reagovat.

„Když Rusko označí chování druhé strany za vysloveně nepřátelské, čas k diskusi skončil,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V pondělí si její nadřízení předvolali chargé d’affaires litevské ambasády a v úterý velvyslance EU v Moskvě.

Podle Litvy, EU i odborníků se nejedná o blokádu. O co tedy jde?

Rusové včetně guvernéra Kaliningradu říkají, že nový režim porušuje dohodu mezi EU, Litvou a Ruskem z roku 2002. Když se Litva snažila o členství v EU, jednalo se o režimu, který umožní volnou přepravu lidí a zboží mezi Ruskem a Kaliningradem přes Litvu. Jediná pozemní železnice, která spojuje Rusko s Kaliningradem, vede právě přes tuto pobaltskou republiku.

Nakonec v listopadu 2002 podepsaly dohodu, která se ale týká jen cestování lidí. „Nemluví se tam o přepravě zboží,“ řekl Denníku N litevský analytik Tomas Janeliunas z Institutu mezinárodních vztahů a politologie na Vilniuské univerzitě.

Litva zavedením omezení neudělala žádný nečekaný ani jednostranný krok, pouze po dohodě s vedením EU implementovala evropské sankce. „Litva není na vině, nezavádí žádné národní sankce,“ řekl v pondělí v Bruselu šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

Podle Meduzy jde o sankce, které EU v odpovědi na ruskou válku proti Ukrajině přijala v březnu a dubnu (4. a 5. kolo sankcí vůči Rusku). Mluví o zákazu dovozu, vývozu a dopravy jistého zboží z Ruska a do Ruska, které je na sankčním seznamu.

Most královny Luisy přes řeku Neman – hranici mezi litevským Panemuné a ruským Sovětskem v kaliningradské exklávě v červnu 2019. Foto z ruské strany. Nápis na ceduli říká: Nebezpečná zóna, zákaz vstupu. Foto: Birute Vijeikiene, Adobe Stock

„Sankce EU týkající se Ruska zahrnují nejen export a import jistých komodit do Ruska a z Ruska, ale i jejich dopravu (transportation). Litevská vláda je aplikuje při regulaci přepravy (transit), i když si myslím, že mohou být jisté právní spory o to, zda doprava zahrnuje i přepravu z jednoho ruského teritoria do druhého,“ říká analytik Tomas Janeliunas.

Podle něj o porušení dohody z roku 2002 nejde – lidé z Ruska mohou cestovat do Kaliningradu a zpět vlakem jako dříve. „Ruští občané cestující z Kaliningradu a do něj nepotřebují víza, pouze jisté speciální cestovní dokumenty,“ řekl Janeliunas.

Březen: vlak mezi Ruskem a Kaliningradem projíždí (nezastavuje) litevským Vilniusem. Nádražní rozhlas hlásí v ruštině: „Putin dnes zabíjí civilisty na Ukrajině. Souhlasíte s tím?“ Na plotě jsou umístěny fotografie z války se stejně znějícím nápisem.

Přesvědčivě ve smyslu, zda se nejedná o porušení dohod, ale nemluvil Josep Borrell. „Znovu zkontrolujeme právní aspekt, abychom se přesvědčili, že bez pochyb jednáme v souladu se všemi pravidly,“ řekl v pondělí.

Analytik Dionis Cenuse na Twitteru napsal, že Borrell reagoval „zmatečně namísto toho, aby vše vyjasnil“.

Zatím pouze ocel a kovy

Zboží a materiál na sankčním seznamu tvoří 40 až 50 procent z celkového dovozu do Kaliningradu. Od 18. června platí zákaz přepravy pouze pro několik typů materiálů: ocel a jiné železné kovy.

Další zboží ale bude zakázáno přepravovat postupně:

  • od 10. července bude podle LRT platit zákaz pro cement a alkohol,
  • od 10. srpna pro uhlí a jiná tuhá paliva
  • a od prosince pro ropu.

Proto není pravda, že Litva už nyní blokuje 50 procent dovozu do Kaliningradu.

„Sankce ve vztahu ke Kaliningradu zahrnují jen ocel a některé jiné kovy, veškeré ostatní zboží se nadále může dopravovat vlaky,“ říká Tomas Janeliunas.

V Kaliningradu ale po zavedení zákazu vznikla panika a lidé v místních stavebnictvích nakupovali do zásoby věci, o kterých si myslí, že jich bude nedostatek.

Nejde o blokádu

Kaliningrad leží u moře, tedy „nejde o úplnou izolaci Kaliningradu, protože region se nachází u moře a je přístupný z moře i ze vzduchu“, řekl litevskému webu LRT ekonom Marius Dubnikovas.

Mezi Ruskem a Kaliningradem přes Litvu jezdí asi sto vlakových spojení měsíčně. Dále podle gubernátora Kaliningradu Antona Alichanova jezdí mezi Petrohradem a Kaliningradem dvě zásobovací lodě a jejich počet se má do konce roku zvýšit o sedm. „Předpokládám, že to teď bude hlavní volba,“ dodal Janeliunas.

Doprava zboží z Ruska se ale zřejmě prodraží. Gubernátor Alichanov tvrdí, že kvůli dodatečným nákladům se doprava stane „ekonomicky nerealizovatelnou“. Obyvatelé Kaliningradu se podle (v rusku zakázaných) Moscow Times bojí, že ceny v obchodech stoupnou.

Kritická Litva

Litva patří mezi největší kritiky Ruska po jeho invazi na Ukrajinu. Jako první se odstřihla od dodávek plynu a v květnu její poslanci označili Rusko za teroristický stát. Naopak jeden ruský poslanec nedávno předložil v ruském parlamentu návrh zákona, který by zrušil uznání litevské nezávislosti.

Litva jako jedna z prvních (vedle například Česka) uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla (už od 27. 2. to ale platí pro celou EU). Už to způsobilo omezení pro obyvatele Kaliningradu, protože letadla mezi exklávou a zbytkem Ruska musejí EU oblétávat přes moře, čímž se let do Moskvy (1300 kilometrů) prodloužil o 40 minut.

Kaliningrad byl před druhou světovou válkou znám jako Východní Prusko (s hlavním městem Königsbergem, česky Královcem, pojmenovaným Řádem německých rytířů na počest českého krále Otakara II.) a byl nejvýchodnější částí Německa. Během války ho obsadila sovětská vojska; byl připojen k Sovětskému svazu a v roce 1946 přejmenován na Kaliningrad. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno a nahrazeno lidmi z Ruska a Běloruska.

Během studené války byl Kaliningrad připojen k Sovětskému svazu, protože Litva byla rovněž jeho součástí. Po jeho rozpadu se ale oblast stala takzvanou exklávou.

Kaliningrad má důležitý strategický význam pro ruskou armádu, jelikož je to část Ruska, která je nejblíže západní Evropě. Sídlí tam ruská baltská flotila, podle Financial Times jde o 80 válečných lodí a ponorek. Jsou tam rozmístěny balistické střely Iskander a zřejmě i jaderné zbraně.

Mezi Kaliningradem a Běloruskem, v polsko-litevském pohraničí, je asi 70kilometrový prostor, kterému se říká Suvalský koridor. Jedná se o strategické území. Pokud by ho ruská armáda napadla a obsadila, odstřihla by tím pobaltské státy od jejich spojenců v NATO na jihu.

Jak zareaguje Rusko

Otázka teď je, co udělá Rusko. „Zatím Kreml jen slovně vyhrožuje,“ říká analytik Janeliunas. Nemyslí si, že by Rusko poslalo další jaderné zbraně do Kaliningradu. „Už tam zřejmě byly rozmístěny tehdy, když tam poslali Iskandery, takže by to teď neznamenalo velkou změnu.“

Analytik si ale myslí, že Rusko má široké možnosti, jak tvrdě reagovat. „Od kyberútoků po specifické nevojenské akce jako narušení litevského vzdušného prostoru (Rusko už během úterý nakrátko narušilo vzdušný prostor Litvy a Estonska, pozn. red.).“

Doprava a cestování mezi Litvou a Kaliningradem jsou podle něj stále otevřené, i když Rusové od dubna rekonstruují jeden most, což způsobuje dlouhé čekací doby na hraničním přechodu.

„Rusové z Kaliningradu většinou nepracují v Litvě. K tomu jsou zapotřebí pracovní víza, která nelze získat snadno. Litevci také potřebují víza ke vstupu na ruské území, ale někteří místní mají dlouhotrvající víza a cestují nahoru dolů zejména za nákupy cigaret a alkoholu,“ doplnil analytik Janeliunas.

Podle něj byl dlouhodobě problém právě s pašováním levných cigaret z Kaliningradu do Litvy, tedy do EU. „Poslední léta se ale zmenšil, protože Litva posílila celní kontroly,“ dodal.

  • Litva začala aplikovat evropský zákaz přepravy určitého zboží přes svou hranici s ruskou exklávou Kaliningrad.
  • Jde prozatím jen o ocel a jiné kovy, od 10. 7. se má přidat cement a alkohol, od 10. 8. uhlí a jiná tuhá paliva a od prosince ropa – nakonec má jít o 40–50 % obchodu.
  • Zbytku obchodu a cestujících z Ruska do exklávy a zpět se omezení netýká.
  • Přestože jde zatím jen o kovy a navíc je nadále k dispozici doprava po moři a letecky, reagovalo Rusko ostrými slovy o „blokádě“ Kaliningradu, o „bezprecedentním“ rozhodnutí a o „nelegálním“ a „nepřátelském“ kroku, na který bude v nejbližší dny „náležitě“ reagovat.

Deník psaný během války
Unikátní shrnutí prvních měsíců ruské války v deníkových zápiscích a v rozhovorech s reportéry Deníku N, kteří viděli důsledky války na vlastní oči. Novou knihu Abych nezapomněl reportéra Deníku N Lukáše Prchala nyní najdete v našem e-shopu.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Evropská unie

Pobaltí

Rusko

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější