Něco nás žere, pomoc! Stromy si umí zavolat predátory housenek, biolog popisuje závody ve zbrojení
Mezi rostlinami a jejich býložravými okusovači probíhají neustálé závody ve zbrojení. „Lokálně to samozřejmě můžou kytky prohrát, ale jako celek zatím pořád vítězí,“ říká biolog Martin Volf, který bojůvky mezi herbivory a rostlinami zkoumá. Ve velkém experimentu prováděném na jeřábu v korunách vzrostlých dubů (i v laboratoři) vědec z Biologického centra AV ČR ukázal, jak významnou roli v tom hrají predátoři, které si stromy umí samy zavolat na pomoc.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Z čeho se dělají falešné housenky
- Jak spolu komunikují stromy
- Nač mají rostliny vlastní parfumerii
- Jak mandelinky obelstily vrbu
- Kdy housenkám hořknou listy v ústech
- Proč nemá střevlík lesklý rád revitalizaci
Velké množství času jste kvůli své studii trávil na jeřábu v Německu. Bavilo vás to?
Obrovsky. Práci na jeřábu mám rád. Jeřáb v německém Lipsku umožňuje nejen výzkum výškách, ale díky kolejím může po lese popojíždět, pokryjeme tak větší plochu. Mohli jsme tak dění na stromech zkoumat opravdu komplexně.
Sbírali jsme hmyz v korunách, dávali na listy plastelínové housenky, abychom sledovali, jak je budou napadat predátoři, a měřili jsme chemické složení listů a těkavých látek, které stromy vylučují. Dělali jsme i experimenty s živými housenkami v laboratoři a samozřejmě spoustu chemických a statistických analýz.
Naše studie je unikátní, protože ukazujeme, jak na vzrostlých stromech probíhá celá kaskáda jevů, od chemických projevů přes chování predátorů a hmyzu. Jinými slovy tedy popisujeme, jak jsou články v celém řetězu různých vztahů propojené.
Ukázali jste, že si stromy (chemicky) volají na pomoc predátory housenek, které jim ožírají listy. „Hej, pavouci, draví hmyzáci, ptáci! Rychle sem, něco nás tady žere, sežerte to, prosím pěkně, dřív, než to sežere nás.“ To zní zábavně a chytře. Jaké signály stromy vysílají? Jak to funguje?
Jednotlivé interakce byly popsány již dřív, ale nám se o tom právě povedlo podat komplexní zprávu, navíc v zajímavém prostředí korunových stromů, které hostí druhově opravdu bohatá a pestrá společenstva býložravého hmyzu.
Děje se tam toho hodně. Po napadení housenkami začnou obecně rostliny vylučovat aromatické látky, které lákají jejich predátory. Poměrně rychle taky umí změnit barvu listů. Lidské oko to nevidí, predátoři ano. A navíc stromy umí změnit i chuť listů…
Predátoři signál přijmou, přiletí…
Aby housenkám zhořkly v ústech?
Mimo jiné. Jenže ta změna chuti trvá dlouho. Ukázali jsme, že vliv predátorů je významnější. Sice jsme čekali, že vliv chemických dějů na přivolávání predátorů prokážeme ještě robustněji, ale zásadní je, že jsme ukázali, jak významnou mají predátoři roli.
V tak druhově pestrém prostředí je složité ze šumu vytáhnout jeden signál a „změřit“ ho. Proto například ty chemické signály ovlivňovaly predátory méně, než jsme čekali. Na lákání se pravděpodobně podílely i další vlivy, třeba právě už zmíněná změna barvy listů.
Takže každopádně ale platí, že si stromy predátory na pomoc přivolat umí?
Umí, dokonce rychle. Když housenka okusuje list, začne ten list okamžitě
