Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Psychedelika mají potenciál nabídnout lidem smysl života, říká nizozemský vědec

Michiel van Elk: „Psychedelika tak v podstatě odhalují, že normálně je naše vnímání omezené našimi předpoklady – a pokud se je podaří uvolnit, vnímáme najednou svět úplně jinak.“ Foto: Vítězslav Dostál.
Michiel van Elk: „Psychedelika tak v podstatě odhalují, že normálně je naše vnímání omezené našimi předpoklady – a pokud se je podaří uvolnit, vnímáme najednou svět úplně jinak.“ Foto: Vítězslav Dostál.

Nizozemský psycholog, filozof a kognitivní religionista Michiel van Elk, s nímž jsem se setkala na mezinárodní konferenci „Religion and Mind“ v polském Krakově, se rozpovídal o budoucnosti i současných problémech dosavadního vědeckého poznání lidské mysli.

Mimo jiné se dozvíte:

  • Jakou roli v životě lidí hrají změněné stavy vědomí a jakou budoucnost má před sebou výzkum psychedelik?
  • Co je replikační krize a jak lze proti jejím dopadům bojovat?
  • A může být základním stavebním prvkem vesmíru vedle prostoru a času i vědomí?

Díky za tvůj dnešní příspěvek, který se mimo jiné věnoval i aktuálnímu problému takzvané replikační krize. Můžeš nám ji více přiblížit?

Replikační krize začala v psychologii asi před deseti lety, když díky pozorným doktorandům vyšlo najevo, že výsledky některých vědců jsou zfalšované, protože podváděli, a nelze je proto replikovat. Jenže problém se nakonec netýkal jen těch několika případů, promítl se do celé psychologické vědy. Což v podstatě znamená, že jiná výzkumná skupina v jiné zemi, která se snažila zopakovat stejné studie, nezískala stejné výsledky. A to byl začátek velké krize, která souvisela hlavně s takzvanými pochybnými výzkumnými postupy. Lidé byli tehdejším systémem velmi špatně poháněni k co největšímu počtu publikací a k publikaci pozitivních výsledků, které by byly zajímavé, přitažlivé a sexy pro širokou veřejnost. Zároveň ale byly pravděpodobně až příliš dobré, aby byly pravdivé – a skutečně, 70 % výsledků publikovaných ve vědeckých časopisech se nepodařilo replikovat.

To je opravdu velké číslo.

A to mluvíme jen o sociální psychologii. Moje dnešní přednáška tak byla do značné míry zaměřená na otázku, zda – pokud se nyní podíváme na všechny publikované výsledky, které se zaměřují na psychologii náboženství – můžeme tato zjištění replikovat. Protože zde máme podobný problém, některá zjištění se zopakovat nepodařilo, ale jiná zjištění naštěstí stále platí.

Která to jsou?

Například o intuitivní představě dualismu mysli a těla. V našem kontextu se vrací až k filozofovi Descartovi, podle nějž nemáme jen tělo nebo mozek, ale také mysl, která je na těle nezávislá. Související víra, že duše pokračuje v existenci i po smrti, je každopádně velmi rozšířená. Jak jsme ukázali v našem výzkumu ve 24 různých zemích, hodně lidí věří, že když člověk zemře, nejedná se o jeho konec, protože duševní stavy budou existovat dál. Někteří vědci se mohou dál ptát, jaký je za tím psychologický mechanismus. Může být dualismus vrozený, rodí se děti s představou, že mají oddělenou mysl a tělo? Já osobně si myslím, že dualismus spíše souvisí se sociálním učením, protože děti jsou od malička vystaveny náboženským představám a příběhům, které

Blahopřejeme, máte dobré přátele!

kerray@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud nabídku ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.

Můžete také .

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější