Kvalitní novinářská práce ukázala v kauze Hlubuček svou sílu
Komentář šéfredaktora Deníku N.
Kauza Hlubuček a to podstatné, co se v jejím důsledku odehrálo v české politice, znovu ukázaly, jak důležitou a v konečném důsledku i pozitivní roli mají kvalitní média a jejich práce pro fungování demokratické společnosti.
Platí to navzdory pochybnostem, které se ve veřejném prostoru objevily. Nejsilněji zazněla kritika, že pracovat s informacemi z policejních dokumentů je nepřijatelné a že média by měla o věci psát, až ji bude projednávat soud a rozhodne o vině. Takový přístup by byl principiální, v důležitém ohledu oprávněný a současně chybný.
Deník N vydal ke kauze Hlubuček přes dvě desítky autorských textů plných závažných zjištění a ostré konfrontace politiků s nimi. Zlomek z nich se opíral o citace z usnesení o zahájení trestního stíhání, které popisuje činy, jichž se měl dopustit náměstek pražského primátora Hlubuček a další obvinění.
Rozhodování seriózního média, které získává důvěrné informace a pracuje s nimi, je z podstaty věci složité. V každém konkrétním případě musí maximálně poctivě zvažovat, kde je veřejný zájem, jak silný je a zda opravňuje zveřejnění. Zřídkakdy hovoří všechny argumenty pro něj, přesto není možné před odpovědností, kterou jsme na sebe jako novináři vzali, couvnout.
Situace je o to těžší, že univerzální pravidlo pro tyto situace nepomůže, je potřeba každou věc vždy znovu posuzovat individuálně, podle všech jejích jedinečných okolností. Čisté apriorní řešení není dostupné, jakkoli snadné a zásadové by bylo.
V podobných kauzách stojí proti sobě dva zájmy. Na jedné straně je oprávněný požadavek veřejnosti vědět, jak se chovají lidé, kterým je svěřena správa věcí veřejných. Na straně druhé je právo jednotlivce nebýt neoprávněně poškozen veřejným obviněním, o němž ještě nerozhodl soud. Přičemž právo nebýt vláčen v médiích s informacemi ze soukromí je v případě politiků standardně oslabeno ve prospěch práva veřejnosti na informace.
Obecným zájmem je zajisté také to, aby trestní řízení probíhalo nerušeně, bez nátlaku a nezávisle. Je třeba zdůraznit, že informace, se kterými Deník N v kauze Hlubuček pracuje, nejsou zmanipulované a účelově vytržené z kontextu, ale vycházejí z uceleného dokumentu usnesení o zahájení trestního stíhání, který má k dispozici nejen Deník N, ale především všichni obvinění a jejich právní zástupci. Jde tak o informace, které vyplývají z již uzavřené fáze trestního řízení, a na její výsledek nemohou mít zpětně vliv.
Při rozhodování v podobných situacích vždy pomůže pokusit se odpovědět si věcně na otázku, co by znamenalo, kdybyste informaci, kterou máte ověřenou, nezveřejnili a nepokračovali v důsledné reportérské práci. Pojďme si to ukázat na příkladu kauzy Hlubuček.
Veřejně známou by zůstala informace o tom, že policie uskutečnila zásah na pražském magistrátu a několika dalších místech, že někteří lidé čelí obvinění a policie je vyšetřuje. Média by disciplinovaně čekala na soudní přelíčení, velmi pravděpodobně několik let, a politici by odráželi dotazy na vyvození personální odpovědnosti odkazem na to, že není známo nic konkrétního o policejních zjištěních a je třeba vyčkat na to, jak dopadne soud.
S ohledem na zdlouhavost justičního procesu u nás je snadno představitelné, že verdikt by nebyl znám ani v čase, kdy se budou v dalších volbách voliči rozhodovat o složení Poslanecké sněmovny a potažmo vlády.
Vůbec nic bychom například nevěděli o tom, jak vážně se věc dotýká důležitého člena vlády, ministra školství Petra Gazdíka. Jelikož není mezi obviněnými, mohl by být v naprostém klidu, a to přesně těch několik let, třeba až za další volby.
Nebýt našeho rozhodnutí, že je veřejným zájmem publikovat klíčová zjištění z usnesení o zahájení trestního stíhání, politici by říkali: Nevíme nic konkrétního, nemůžeme konat. Teď vědí a konají. Postup seriózních médií ve veřejném zájmu umožňuje politikům, aby činili kroky a personální změny, které jsou rovněž ve veřejném zájmu a mění politickou kulturu v zemi k lepšímu po osmi letech, kdy ji posílal ke dnu Andrej Babiš.
Za Deník N je potřeba zdůraznit, že jsme z policejních dokumentů citovali vždy výhradně s ohledem na zájem veřejnosti. Detaily soukromého charakteru, které se objevily v jiných médiích, jsme v našich textech záměrně a důsledně opomíjeli, neboť jsme je nepovažovali za podstatné pro pochopení politického významu celé kauzy. (Jen pro příklad: tam, kde některá média publikovala doslovné přepisy odposlechů dotčených osob nacházejících se v intimních situacích, se Deník N omezil na věcné konstatování: „Michala Redla v jednom případě obvinili z distribuce kokainu.“)
A co je ještě důležitější: informace, které jsme se dozvěděli, jsme využili jako startovací bod pro naši reportérskou práci. Vydali jsme se zjišťovat a ověřovat další fakta. Jen díky tomu jsme vás mohli informovat o tom, jak kauza souvisí s členem vlády Petrem Gazdíkem, jak s fungováním jím vedeného ministerstva školství a jak s dlouhodobým financováním hnutí STAN.
Nic z toho by v tuto chvíli nebylo veřejnosti známo, kdybychom závěry policie ignorovali a nepřistoupili k nim jako seriózní novináři.
Ti se poznají podle toho, že dokážou odlišit živý policejní spis od usnesení o zahájení trestního stíhání. Umějí v něm rozpoznat klíčové informace podstatné pro další zjišťování. A zveřejní pouze ty, které jsou nezbytné pro pochopení kauzy, a to včetně etické roviny, jež je důležitá pro to, aby politika fungovala, jak má, tedy ve prospěch veřejnosti.
Pro vyjasnění veškerého zmatení, které se v diskusi kolem Hlubučkovy kauzy v posledních dnech objevilo, je třeba říct ještě jedno: práce kvalitních novinářů nekončí tím, že oligarchu v čele vlády vystřídají politici demokratických a otevřených stran. Důkladná a kvalitní novinařina zjišťující fakta a zveřejňující to, co se jí podaří ověřit, zůstává stejně klíčová.
Pro veřejnost, aby měla informace pro své rozhodování. A pro politiky, aby mohli napravit své chyby, korigovat chování ovlivněné korupčními svody nabyté moci a zbavit veřejných funkcí kolegy, kteří se zpronevěřili pravidlům dobré správy veřejných věcí.
Jsem přesvědčen, že jsme jako Deník N v kauze Hlubuček postupovali podle těchto principů a přispěli k informovanosti lidí o věci obecného a velkého významu. O kauze jsme psali odpovědně, věcně, bez laciných senzací a přispěli tak ke kultivaci české politiky a veřejného prostoru.
Pokud si to závažnost situace a veřejný zájem vyžádají příště, nebudeme váhat a budeme si počínat se stejnou odpovědností.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
