Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Fake news s námi byly vždy – staví na emocích a touze věřit tomu, čemu věřit chceme. Připomeňme si nejznámější případy

Dobová karikatura očerňující Tomáše Garrigua Masaryka a Židy během tzv. hilsneriády. Reprodukce: archiv Michala Stehlíka
Dobová karikatura očerňující Tomáše Garrigua Masaryka a Židy během tzv. hilsneriády. Reprodukce: archiv Michala Stehlíka

Seriál Přepište dějiny: Jedním z témat, která hýbou dneškem, jsou dezinformace. Je to ale novinka? A jak je to s překrucováním historických událostí pro dnešní aktuální potřebu? A nedělo se to vlastně vždycky? Nejsou i dějiny lidstva plné fake news?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Příkladů toho, kdy byly reálné historické skutečnosti překrouceny k nepoznání jenom proto, že se to aktuálně hodilo, bychom našli bezpočet. Ať už jde ale o samotné fake news, nebo jejich mírnější podoby jako městské mýty (urban legends), fámy či skandály, podstatné na nich jsou dvě skutečnosti – jednak v nich musí být zrnko pravdy, aby jim publikum snáz uvěřilo, a jednak musí existovat někdo, kdo je vytváří, respektive záměr, který tím sleduje.

Motivací přitom najdeme hned několik. Už první tradičně uváděná fake news měla jasný záměr. Vydavatel newyorského deníku Sun

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější