Podporovat všechny není rozumné. Střední třídě už pomohlo snížení daní, říká ekonom
Ruská agrese vůči Ukrajině zvýšila už tak vysokou inflaci k desítky let neviděným hodnotám, a česká vláda tak po covidové pandemii čelí další do velké míry bezprecedentní situaci. Kritici přitom upozorňují, že kabinet Petra Fialy dostatečně nevyhodnocuje dopady jednotlivých opatření, a tuto roli proto často suplují ekonomové. Jedním z nich je i výzkumný pracovník think tanku IDEA Michal Šoltés. V rozhovoru s Deníkem N vysvětluje, jaká opatření státu by byla opravdu chytrá a čeho by se kvůli nim politici museli vzdát.
Vláda v programovém prohlášení slíbila „chytré řízení státu“. Daří se jí to v ekonomické oblasti?
V době vzniku programového prohlášení spousta dnes řešených věcí ještě nebyla na stole. Kdybychom byli velmi chytrý stát, měli bychom automatická pravidla a mechanismy, které by se zapnuly samy ve chvíli, kdyby to bylo potřeba. Měli bychom automaticky nastavená například životní minima, když se zvyšuje inflace, posouvá se minimální mzda. To nemáme. Pravděpodobně ani nikdy mít nebudeme, protože to nevypadá, že by někdy byl zájem politiků vzdát se v tomto své moci.
Myslíte, že odpor k automatickým valorizacím je zde právě kvůli tomu, aby mohli říct „Podívejte se, zvedli jsme to“?
Mám problém pro to najít jiné, lepší vysvětlení.
Nebyl by to prostě proinflační faktor?
Důchody se stejně zvedají, takže ten argument není obecně platný. A i v automatických mechanismech můžeme mít prvek, že když bude inflace patnáct procent, budeme valorizovat jen o osm.
Jak se díváte na aktuální opatření vlády?
Jsme v situaci vysoké inflace, která tu s námi ještě nějakou dobu bude, přestože se Česká národní banka tváří, že by dvouciferná inflace měla příští rok odeznít. Jsem k tomu trochu skeptický, protože
