Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nemáme ani 12 let. Čeká nás sucho, extrémní vlny veder i záplavy a masivnější migrace, říká vědec Ač

Alexander Ač působí v Laboratoři ekologické fyziologie rostlin v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Foto: Jan Hanuš
Alexander Ač působí v Laboratoři ekologické fyziologie rostlin v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Foto: Jan Hanuš

Podpořit studentské protesty týkající se ochrany klimatu se rozhodla i více než stovka českých vědců. Apelují na to, aby se utlumily těžba a spalování uhlí, lépe se pečovalo o zemědělskou půdu, lesy a vodu v krajině. „Díky tomu se nám může podařit předat Zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost,” píše se v prohlášení, které podepsal i ekolog Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Deníku N poskytl rozhovor o tom, jak na změnu klimatu a studentské stávky pohlíží.

Proč jste se rozhodl podpořit studenty ve stávce?

Ze stejného důvodu, proč stávkují studenti: protože dosavadních třicet let mezinárodních vyjednávání, dohod, úmluv a slibů nepřineslo znatelné zpomalení změny klimatu. Naopak, růst emisí skleníkových plynů pokračuje spíše zrychlujícím se tempem, které zatím nejeví známky změny trendu. Důsledky změny klimatu začínají být v mnoha ohledech opravdu nebezpečné, o těch očekávaných ani nemluvě.

Mohou podle vás protesty něco změnit? 

To pro mě zůstává otázkou a možná by se lépe vyjádřili sociologové. Můj názor je, že šance na změnu je nesrovnatelně větší než dosavadní způsoby řešení. Stávky mladých lidí nelze ignorovat, jelikož probíhají nenásilně, vyzývají všechny politiky bez ohledu na stranickou příslušnost, nemají skrytou agendu, nejsou nikým placené, nikdo z nich neprofituje a jsou motivovány autentickými obavami o stav planety v nadcházejících desetiletích a staletích. Domnívám se, že jen tak neustanou a počet stávkujících bude přibývat. Dokud nezačneme všichni brát změnu klimatu vážně.

Co pro vás tyto protesty znamenají?

Ono pomyslné světlo na konci tunelu, a tím nemyslím protijedoucí vlak. Většina dosavadních diskusí s odbornou i laickou veřejností končila na obecném nezájmu či hraném zájmu o tuto problematiku. Zdálo se víc a víc jasné, že změna klimatu nemá reálné řešení v situaci, „když hrajete podle pravidel“, jak říká Greta Thunbergová (šestnáctiletá Švédka, která stála na počátku protestů, pozn. red.). Protesty pro mě znamenají, že rostoucí počet dětí dokáže zabojovat za svoji budoucnost, a tím vlastně bojují i za budoucnost nás všech. Je to poslední možnost, jak nastartovat systémové změny k udržitelnější budoucnosti.

Co byste vzkázal těm, kteří studentské stávky z různých důvodů nepodporují? Třeba svým kolegům vědcům, kteří svůj podpis na podporu studentů nepřipojili.

Že stávky budou pokračovat s jejich souhlasem, či bez něj. Také bych jim vzkázal, že i oni byli kdysi dětmi a nemuseli řešit otázky úspěšného přežití na planetě v dospělosti. No a nakonec, že tyto stávky znamenají, že naše či jejich děti ještě neztratily naději v možnosti, že svět je možné měnit i k lepšímu. Tuto naději z mnoha pochopitelných důvodů již mnoho dospělých ztratilo, což je možná škoda.

Jsou opravdu informace, z nichž studenti při protestech vycházejí, pro budoucnost tak závažné?

O detailech můžeme diskutovat a hesla na transparentech či stanoviska výzvy nelze brát jako vědecké publikace. Musíme nevyhnutelně počítat se zjednodušením či metaforami. Informace, z nichž studenti vycházejí, jsou však v zásadě správné. Žijeme v éře rychlé změny klimatu, závažné důsledky se již projevují, politici problému nepřikládají náležitou pozornost a prioritu, řešením se vzdalujeme a důsledky opravdu můžou být – a pokud se moc nezmění, tak i budou – v mnoha ohledech nevratné a pro mnoho lidí katastrofické. Tyto změny již v počátcích můžeme pozorovat: koráli vymírají, lesy nezvládají následky sucha, živočichové masově umírají na extrémní vedra a kdysi zvladatelné nemoci, lidé začínají migrovat.

Klimatická krize

Rozhovory

Sucho mění Česko

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější