Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nastává nová doba studené války a železné opony, říká premiérův poradce Pojar

„Když Rusko zpozoruje slabost a ucítí kořist, projeví se jeho predátorské instinkty a do války proti nám vstoupí,“ vysvětluje premiérův poradce Tomáš Pojar. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Když Rusko zpozoruje slabost a ucítí kořist, projeví se jeho predátorské instinkty a do války proti nám vstoupí,“ vysvětluje premiérův poradce Tomáš Pojar. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Prvního července se Česko na půl roku ujme předsednictví v Radě EU. Klíčovým poradcem pro Unii, takzvaným šerpou, je pro premiéra Tomáš Pojar, který mu radí i v otázkách bezpečnosti. Dlouholetého diplomata se v rozhovoru ptáme na vztahy EU, Ukrajiny a Ruska, na budoucnost celého konfliktu i energetické vyhlídky Česka.

Co se z rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • O čem může EU jednat s Ruskem.
  • Jak může vypadat další budoucnost Ukrajiny.
  • Jaké predátorské instinkty má Rusko a jak bychom na ně měli reagovat.
  • Jaké plány má Česko s odklonem od energetických zdrojů z Ruska a co můžeme očekávat od předsednictví.

V době našeho předsednictví se bude pravděpodobně řešit sedmý balíček protiruských sankcí. Sankce navrhuje Evropská komise, schválit či pozměnit je ale musí členské státy pod taktovkou předsedající země. Myslíte, že se v tomto balíčku už bude řešit ruský plyn?

Doufám, že plyn nebude přímou součástí dalšího balíčku, protože ten by pak dohodnutý prostě nebyl. Odklon od ruských zdrojů by se měl řešit zvlášť, mimo sankční balíčky. I vyjednávání o minulém balíčku se zaseklo, když se sankce smíchaly s ropou. To by se nepochybně stalo i v případě, kdy by se to smíchalo s plynem.

Některé členské státy tlačí na sankce na ruské jaderné palivo. Je toto reálné? Jak by se nás to mohlo dotknout?

Jasně jsme řekli, že jsme začali realizovat odklon od ruského jaderného paliva. V případě Temelína ještě předtím, než vypukla válka. Byl vypsán tendr a rozhodlo se jít neruskou cestou. Je ale jasné, že dříve než na konci roku 2024 se ruského paliva zbavit nemůžeme, protože neruské palivo nebude licencované.

Licenční proces trvá nějakou dobu, nedá se urychlit, a tím pádem je to dané. Pokud máme zachovat jaderné elektrárny v běhu, musíme mít dva roky na tento licenční proces, možná dva a půl. Jinak to není možné a jinak na to nemůžeme přistoupit.

Zemí, které používají ruské palivo, je celkem pět. Bez dostatku času na licenční proces by se zavíraly jaderné elektrárny, to nechceme. Zásoba paliva u nás není taková, aby pokryla pro všechny bloky celé dva roky, ještě je potřeba něco dovézt.

Máte představu, kdy by mohl přijít sedmý balíček sankcí a co by v něm mohlo být?

Uvidíme, jaká bude tento týden debata na Evropské radě. Nepochybně je diskuse ohledně sedmého balíčku na stole, zatím ale není jasný žádný termín.

Když se dívám na to, co by v něm mělo být, podíval bych se na to, které sankce byly schválené a jak mohou být v jednotlivých kategoriích rozšířené. Nepochybně tam může spadnout více firem a lidí, to se dá rozšířit a dojít ke shodě.

Tomáš Pojar

V letech 1997 až 2005 byl ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni. Poté byl náměstkem čtyř ministrů zahraničí, od roku 2010 působil jako velvyslanec v Izraeli. Po návratu do Česka byl v roce 2014 jmenován prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut.

V prosinci 2021 se stal poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro zahraničí a bezpečnost, od dubna je jeho „šerpou“, tedy klíčovým poradcem pro EU, a zároveň náměstkem ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za STAN).

Co se týče summitu Evropské rady tento týden, jak vidíte situaci se statusem kandidátské země pro Ukrajinu?

My bychom si přáli, aby kandidátský status dostali, je to důležitá symbolika. Zároveň to ale neznamená automatické rozšíření EU, a už vůbec ne v dohledné době. Většina zemí myslím zastává stejnou pozici jako my. Jsou ale země, které to zpochybňují a mají s tím problém. K nějakému závěru bude muset Evropská rada dojít, aby byla brána vážně.

Ministr pro Evropu Mikuláš Bek i premiér Petr Fiala mluví o tom, že pokud Ukrajina status kandidátské země nyní nedostane, byla by to pro nás jedna z klíčových věcí během předsednictví. Kdyby se členské země teď nedohodly, myslíte, že na podzim by se situace změnila?

Šance tam myslím je. Je otázka, zda je jednodušší to udělat teď, nebo za tři měsíce. Dle mého názoru samozřejmě teď. Ta otázka je na stole a nezmizí tím, že si řekneme, že teď jsme se ještě nedohodli. Každopádně platí to, že pokud to nebude jasně rozhodnuto teď, budeme se k tomu vracet na všech dalších Evropských radách.

I na neformální Radě v Praze?

Tam také. Naše představa je ale taková, že by na neformální Radě mělo být minimální množství závěrů, ideálně žádné. Aby tam byla skutečně otevřená debata lídrů o budoucnosti Evropy a o tom, jak ji nejlépe zajistit, a aby se neplýtval čas na vybírání slovíček.

To bychom rádi udělali, uvidíme, jaká bude shoda. Nicméně Evropskou radu pak svolává její prezident Charles Michel. Role předsednictví je možná menší, než si lidé myslí.

Ví se už, kdo bude v říjnu hostitelem neformální Evropské rady na Hradě? Bude to premiér, nebo prezident?

Pokud to bude na Hradě,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

České předsednictví v EU

Evropská unie

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější