Abychom nezapomněli. Vychází kniha Lukáše Prchala o ruské válce
Ruský vpád na Ukrajinu zasáhl reportéra Deníku N Lukáše Prchala natolik, že si začal psát deník. O tom, co se dělo na frontě, v redakci, ale i v něm samotném. Geopolitické šachy se v jeho svižných zápiscích mísí se střípky z osobního života. Válečná zvěrstva kontrastují s příběhy hrdinství. Vedle toho vyzpovídal pět kolegů, kteří reportovali pro Deník N přímo z Ukrajiny. Výsledkem je unikátní shrnutí prvních měsíců války, která otřásla všemi našimi jistotami.
Knihu Abych nezapomněl si můžete pořídit v našem e-shopu nebo ve všech dobrých knihkupectvích.
Říká se, že novináři pořizují první verzi historie, vytvářejí její nejrychlejší záznam, popis i interpretaci. Nekončící pomíjivá snaha zorientovat se v tom, co se právě děje. V klidnějších dobách význam novinářské práce dovedeme snadno přehlédnout. Ale ve chvíli, kdy se doslova píše historie, je její první verze tím nejsilnějším magnetem – ať už jde o pandemii, nebo o válku.
Dvacátého čtvrtého února 2022 se historie skutečně začala psát. Probudili jsme se do jiného, nebezpečnějšího světa. První dny a týdny ruského útoku na Ukrajinu jsme prožívali společně – pocity ohrožení, nejistoty, obav a strachu, ale i nečekané sounáležitosti a touhy pomoci. A vedle toho stál takřka neukojitelný hlad po informacích, které by nám pomohly odhadnout, co nás asi čeká.
S odstupem času a s vědomím toho, co vše následovalo a „jak to dopadlo“, budou naše reakce vypadat určitě jinak. Méně syrově, méně nejistě, logičtěji a smysluplněji. Právě proto však bude užitečné připomínat si je v jejich bezprostřednosti a nepředvídatelnosti. Uvědomíme si díky tomu, jak malí a bezbranní jsme tváří v tvář velkým dějinám a zároveň jak jimi navzdory očekávání dokážeme pohnout. Válka na Ukrajině je totiž především příběhem hrdinství, odvahy a obrovské obětavosti podceňovaných, kteří svým obdivuhodným příkladem a odhodláním dokázali strhnout velkou část světa.
Novináři v tom sehráli svou roli. V klidných časech riskují obvykle „jen“ svou důvěryhodnost, pověst či soukromí, ale ve válce je v sázce jejich zdraví i život. Nikdy jsem o své novinářské kolegy neměl větší starost než ve chvíli, kdy hned první den války odjížděli z Prahy na napadenou Ukrajinu, aby přinesli osobní svědectví o tom, co se tam odehrává, protože to je ta nejlepší zbraň proti konspiracím a dezinformacím. A nikdy jsem na ně nebyl hrdější.
Kolega z Deníku N, investigativní novinář Lukáš Prchal, si v té době začal psát deníkové záznamy. Věcný, střízlivý a zasvěcený záznam dramatických okamžiků, po nichž už nikdy nic nebude takové jako dřív. Jsou cenné svou autenticitou, uchovávají to, čím jsme všichni museli projít. Číst ty poznámky jen o tři měsíce později znamená uvědomit si, jak rychle lidská mysl dovede zapomínat a vytěsňovat nepříjemné okamžiky. I to je pud sebezáchovy. Posláním novinařiny je naopak připomínat, abychom nezapomněli.
Jsem Lukášovi vděčný za to, že nám všem umožnil nezapomenout. Ve svém deníku složil hold svým kolegům i novinařině jako takové. Jsem vděčný Petře Procházkové, Dominice Píhové, Janu Moláčkovi a Michalu Tomešovi, kteří na Ukrajinu vyjeli a přivezli odtamtud mimořádně cenná svědectví. A speciální poděkování patří našemu jedinečnému fotografovi Gabrielu Kuchtovi, který strávil na Ukrajině v posledních týdnech nejvíce času. Jeho práce i v této knize mluví sama za sebe.
Nic z toho by nebylo možné bez zázemí celého Deníku N v čele s jeho šéfredaktorem Pavlem Tomáškem a bez obětavé pomoci naší provozní ředitelky Evy Romancovové. A nic z toho by nebylo možné bez dlouhodobé podpory našich předplatitelů, kteří si uvědomují, jak velký význam má důvěryhodná, poctivá a skutečně nezávislá novinařina.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
