Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kolumbie má po dekádách válčení levicového prezidenta. „Kolumbijský Trump“ ho nezastavil

Nově zvolený kolumbijský prezident Gustavo Petro slaví v Bogotě vítězství. Foto: Robert Bonet, NurPhoto/Reuters
Nově zvolený kolumbijský prezident Gustavo Petro slaví v Bogotě vítězství. Foto: Robert Bonet, NurPhoto/Reuters

Novým prezidentem Kolumbie se stal bývalý partyzán Gustavo Petro. Proti lidem jako on přitom kdysi vedla občanskou válku armáda a členové polovojenských jednotek známých pod zkratkou AUC.

Přicházeli do budovy Centra národní historické paměti (CNMH) po letech strávených v džungli. Nevěděli, jak platit účty, jak používat městskou hromadnou dopravu a kde si hledat práci. V pralese si všechno vydobyli silou nebo hrozbou. Vlastně byli zběhlí si všechno obstarat jen násilím: Zabíjeli, kradli, mučili nebo někoho zmlátili.

Bývalí členové polovojenských jednotek ACCU bojovali proti partyzánům z guerilly FARC. Ta vznikla v roce 1964 a oficiálně existovala až do roku 2016. Velitelé FARC, kteří chtěli k moci dostat marxistu skrze ozbrojený odpor a nastolit sociálně rovnostářskou společnost, nakonec podepsali s vládou někdejšího prezidenta Juana Manuela Santose (2010–2018) mírovou dohodu. Souhlasili s tím, že složí zbraně a zapojí se do politického a sociálního života země.

ACCU

Autodefensas Campesinas de Córdoba y Urabá – Rolnické sebeobranné skupiny z Córdoby a Urabá – polovojenské jednotky v severozápadní Kolumbii. Do doby, než se provalilo napojení některých členů na drogový byznys, je na základě článku ústavy o právu na sebeobranu podporovala a cvičila armáda.

FARC

Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo – Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidová armáda – ultralevicová, marxisticko-leninská vojenská organizace vedoucí občanskou válku v Kolumbii. Považovaná Kolumbií, USA i EU za teroristickou organizaci. Podle CNMH má na svědomí 35 683 mrtvých.

Mnozí členové ACCU udělali to samé. A někteří z nich zatoužili po vládním pozitivním certifikátu, který by jim ulehčil návrat do společnosti. Jeho držitel měl totiž jistotu, že nepůjde do vězení. Vláda mu naopak slíbila rekvalifikaci, vzdělání a nakonec i finanční podporu.

Negativní certifikát jim nic takového nedopřál, navíc nad nimi stále visela hrozba kriminálního vyšetřování, soudu a možná i žaláře.

Mezi jedněmi z prvních, kdo zkusili procesem projít s vidinou pozitivního certifikátu, byla Ana Milena Riverosová, někdejší členka ACCU. V džungli žila a bojovala od svých 17 do 30 let.

Anu nejprve tak jako ostatní v budově národní paměti

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Latinská Amerika

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější