Ruská agrese na Ukrajině: od válečných zločinů až po genocidu
Esej Radomyra a Danyla Mokrykových: Pojem „genocida“ se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině objevuje ve veřejném prostoru již od začátku dubna a čím dál víc se používá i na oficiální úrovni. Diskuse o tom, zda můžeme mluvit o první genocidě v Evropě ve 21. století, ale stále trvá.
Když na konci února 2022 ruská armáda zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Kreml celou akci označoval za „vojenskou operaci“ za účelem „denacifikace“ Ukrajiny. Ve jménu „demilitarizace“ byly ruskou armádou rozbombardovány desítky a stovky civilních domů v Charkově nebo Černihivu. Město Mariupol na jihu Ukrajiny bylo při „osvobození“ téměř srovnáno se zemí. Civilizovaný svět od samého začátku invaze používal pojmy jako „válka“, „okupace“ nebo právě „invaze“. Později když ruská armáda pod tlakem ustoupila z Kyjevské oblasti, se očím veřejnosti předestřely důkazy nelidského chování ruských vojáků na ukrajinském území. V mediích se začalo psát o „masakru v Buči“.
Po odhalení masových hrobů, důkazů o popravách civilistů, kteří měli svázané ruce, svědectví o znásilňování ve městech Buča, Irpiň, Boroďanka, Motyžyn, Makariv a dalších menších vesnicích kolem Kyjeva, se slovo „genocida“ začalo ozývat po celém světě. Jedním z prvních, kdo tento pojem použil, byl britský premiér Boris Johnson: „Obavám se, že když se podíváme na to, co se odehrálo v Buči, kde můžeme vidět, co Putin spáchal na Ukrajině – podle mě to není daleko od genocidy.“
Později se k němu přidal americký prezident Joe Biden: „Ano, označil jsem [Putinovo počínání na Ukrajině] za genocidu, protože je čím dál zřejmější, že se Putin snaží zničit samotnou myšlenku, že je možné být Ukrajincem.“
Poněkud nečekaně vystoupil ještě ostřeji prezident Kolumbie Iván Duque, který prohlásil, že „je nezbytné nazývat věci pravými jmény“, a zdůraznil, že „na Ukrajině probíhá brutální genocida, která musí skončit“.
Slovo „genocida“ v souvislosti s děním na Ukrajině zaznělo i v polském parlamentu. Tamní poslanci v usnesení 7. dubna potvrdili, že „násilí, které úmyslně a systematicky páchá armáda Ruské federace na civilním obyvatelstvu na Ukrajině, má rysy genocidy“. Podobné dokumenty později odhlasovaly parlamenty Litvy, Estonska, Kanady a nedávno i Senát České republiky.
Použití pojmu „genocida“ v souvislosti s tím, co se dnes odehrává na Ukrajině, se může zdát celkem zřejmé. Jsou prokázány případy masových vražd civilistů, Rusové zřídili tzv. „filtrační tábory“ pro Ukrajince a značná část civilních Ukrajinců z okupovaných území byla násilně deportována do Ruska. Ale diskuse, zda je opravdu vhodné používat tento strašlivý pojem pro definování současné agrese na Ukrajině, stále pokračuje.
Zejména francouzský prezident Emmanuel Macron v jednom ze svých nedávných rozhovorů přišel s dosti podivným
