Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tohle místo není pro mladý. Reportáž ze života náctiletých na periferii země a společnosti

Ve Šluknovském výběžku mají mladí podle statistik jednu z největších pravděpodobností, že nedokončí ani základní školu, že prožijí svůj život v jedné z mnoha vyloučených lokalit, těžko si najdou práci a jen málokdo dosáhne na vysokoškolský titul. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ve Šluknovském výběžku mají mladí podle statistik jednu z největších pravděpodobností, že nedokončí ani základní školu, že prožijí svůj život v jedné z mnoha vyloučených lokalit, těžko si najdou práci a jen málokdo dosáhne na vysokoškolský titul. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Jediné, co je spojuje s jejich vrstevníky z jiných regionů, je snad jen věk. Mladí lidé žijící v jednom z nejodlehlejších koutů Česka, ve Šluknovském výběžku, čelí dvojímu vyloučení – geografickému a sociálnímu. Životní realitě dospělých jsou často vystaveni už ve věku, kdy většina mladých teprve přemítá o tom, na jakou školu půjde. Vymanit se z bludného kruhu, do kterého periferie lidi stahuje, vyžaduje úsilí, jež často ani nemají od koho odkoukat.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Majestátní, nevídaně rozložité rododendrony rostou snad u každé z mnoha honosných vil na Šluknovsku. Nejde si jich nevšimnout, jsou jako obrovští tiší svědci připomínající jak velkolepou historii kdysi prosperujícího kraje, tak i poválečné křivdy, které tu němečtí obyvatelé utrpěli a jež natrvalo poznamenaly nejen tohle místo.

Hluboké šrámy minulosti ani surovou realitu dneška ale nedokážou překrýt ani ty tisíce sytě růžových květů všude kolem. Nezakryjí ghetta, která tu vznikla, z nichž tyjí obchodníci s chudobou a do kterých se rodí děti bez budoucnosti.

Ty už na startovacích blocích svého života před sebou vidí potemnělé obrysy – právě tady totiž mají podle statistik jednu z největších pravděpodobností, že budou žít v jedné z mnoha vyloučených lokalit, těžko si najdou práci a jen málokdo dosáhne vyššího vzdělání.

„Zhruba polovina lidí z naší třídy ze základky šla rovnou pracovat nebo na pracák,“ popisuje svoji zkušenost osmnáctiletá Karolína Horňáková studující na rumburském gymnáziu.

„Je vidět, jak se i vzhledově úplně změnili – jsou sešlí, někteří špinaví, řeší úplně jiné problémy než my. Náš problém je jen studium, oni řeší

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Reportáž

Speciál N < 25

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější