Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Prezidentský kampaňometr: v jaké fázi zvažování, obětování se či vůle po Hradu zájemci jsou

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Peloton uchazečů o post prezidenta či prezidentky se v posledních týdnech projasnil o vyjádření několika adeptů, jimiž zájem bojovat o Hrad potvrzují. Volí ale rozdílnou strategii v tom, jak moc naplno svůj zájem vyhlásí. Deník N sestavil přehled, jak na tom nejčastěji zmiňovaní uchazeči aktuálně jsou.

V novodobé české politické tradici, od doby, co prezidenta volíme přímo, hraje velkou roli „prezidentská tisková konference“. Událost, při níž uchazeč se vší parádou vyhlásí, že o post hlavy státu usiluje, povede kampaň a bude shánět hlasy potřebné pro kandidaturu.

To se zatím příliš neděje: v roce 2019 měl tiskovou konferenci Marek Hilšer, letos tak učinil Karel Janeček. Skutečný „výkop“ ostré fáze kampaně se ale zatím nekonal.

Pravda je, že slovo kampaň má z pohledu zákona o volbě prezidenta pevnou definici: začíná oficiálně až dnem vyhlášení voleb. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) chce termín vyhlásit v srpnu, stejně se postupovalo před pěti lety.

Kdy a jak oznámit kandidaturu

Velká tisková konference není nijak povinná, je spíše zažitá. „Nic jako oznámení kandidatury zákon nezná,“ potvrzuje Jan Outlý z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. A upozornil, že je třeba rozlišovat začátek kampaně právě ve smyslu tiskové konference a ve smyslu zákona – protože právě v kampani, jak ji definuje zákon, se sčítají vynaložené peníze. A limit pro první kolo volby je 40 milionů korun.

Když nyní například Andrej Babiš objíždí republiku v obytném voze, náklady nejdou do limitu na prezidentskou kampaň, ale mohly by podle Novinek být započítané do senátní kampaně ANO. Volby do Senátu totiž už vyhlášené jsou.

Politici Česko napínají, kdo bude kandidovat, ani to ale svým způsobem není neobvyklé. Před pěti lety ve stejné fázi, tedy sedm měsíců před prvním kolem, byli jistí kandidáti čtyři, a to Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček a Miloš Zeman. Ostatní budoucí kandidáti ono „oznámení kandidatury“ v té době ještě za sebou neměli – byli to Petr Hannig, Jiří Hynek, Pavel Fischer, Vratislav Kulhánek, Mirek Topolánek.

Pokud chtěli zájemci o Hrad zaujmout už letos na jaře, zkřížila jim plány válka na Ukrajině, která logicky poutala veškerou mediální pozornost.

Čtyři kandidáti, kteří v roce 2017 ohlásili záměr bojovat o Hrad aspoň sedm měsíců před volbami, získali v prvním kole dohromady 4,283 milionu hlasů. Pětice uchazečů, která se do souboje vrhla později, získala pětkrát méně, 865 tisíc hlasů. Ke „včas“ oznámeným kandidaturám patřili obhajující prezident Miloš Zeman i jeho pozdější hlavní soupeř Jiří Drahoš.

Andrej Babiš

S kandidaturou Andreje Babiše veřejnost i politická scéna naplno počítají. Babiš nyní i v poslanecké pracovní době naplno vede nepřiznanou kampaň v regionech, za jeden den s obytným vozem objede i několik měst.

„Jde jednak o připomínání jména Andreje Babiše a udržování jeho osobnosti v mediální pozornosti z důvodu prezidentské volby. Zároveň jde ale také o připomínání důvodů, proč by lidé měli být nespokojeni, nebo toho, že mohou být nespokojeni,“ popsala před časem pro Deník N politoložka Eva Lebedová.

Babiš vzdal původně deklarovaný úmysl oznámit v září, jak se ohledně Hradu rozhodl. To je logická doba, kdy lidé po návratu z dovolených začínají více sledovat média. Ale jak pro Seznam Zprávy podotkl politolog Lubomír Kopeček, expremiéra v té době čeká hlavní líčení v kauze Čapí hnízdo a odložení oznámení o kandidatuře mu může pomoci minimalizovat dopady veřejné debaty o kontroverzích, které ho provázejí.

Babiš se zároveň nepotřebuje

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Prezidentský kampaňometr

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější