Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ze Zlína do Gottwaldova a zase zpátky. Od Baťova sociálního experimentu přes komunismus k současnému kapitalismu

Tomáš Baťa v roce 1932 na jednom z posledních snímků. V červenci téhož roku zahynul při letecké havárii. Foto: ČTK
Tomáš Baťa v roce 1932 na jednom z posledních snímků. V červenci téhož roku zahynul při letecké havárii. Foto: ČTK

Seriál Přepište dějiny: Při základním povědomí o tom, kdo byl Tomáš Baťa a co představoval za první republiky „jeho“ Zlín, by se mohlo zdát, že jde především o příběh úspěšného kapitalisty. Jenže to je spíše náš porevoluční výklad, odvozený navíc v lecčems od komunistické propagandy. Ve skutečném Baťovi bylo mnohé z původního socialismu a o jeho Zlíně bychom klidně mohli mluvit jako o sociálním experimentu.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když 14. prosince 1989 přistál na pražském letišti bělovlasý Tomáš Baťa mladší, byl to jeden ze symbolů konce komunismu a příchodu nové epochy se vším všudy. Vítaly ho davy lidí za velkého zájmu médií a veřejný prostor se naplnil na jedné straně sentimentem po „baťovské první republice“, na druhé rétorikou podnikatelství a kapitalistického úspěchu. Není náhoda, že se s Baťou přivítal a vyfotil čerstvý ministr financí Václav Klaus i sotva vystoupivší člen KSČ a novopečený ministr obchodu a průmyslu Vladimír Dlouhý, k rodinnému hrobu ve Zlíně Baťu doprovázel donedávna šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek.

Fenomén Baťa se navrátil do československého (českého) veřejného prostoru, ale dostával již dobové nálepky počátku 90. let, které často nesouvisely s realitou baťovského přístupu zejména do smrti Tomáše Bati v roce 1932. Nevrátil se kapitán průmyslu, který se chopí podnikání v bývalé vlasti, ale mnohem více příběh o hrdinovi, který se nevzdal a uspěl ve světě.

Václav Havel s Tomášem Baťou mladším v prosinci 1989. Foto: ČTK

Nejde přitom o jediné přepisování baťovského fenoménu, kdy se vybere jediný motiv – v tomto případě úspěšné budování kapitalismu – a ostatní jaksi padne pod stůl. Samotné baťovské centrum Zlín žilo od 1. ledna 1949 jedno z nejviditelnějších přepsání vlastních dějin, když neslo od tohoto data jméno prvního dělnického prezidenta Gottwalda. Za dobové nuance nástupu komunismu pak můžeme považovat diskusi, zda by se město nemělo nazývat spíše po sovětském zvyku „Gottwaldovo“.

Každopádně ani následující generace místních obyvatel

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější