Kaligrafie na lidské kůži má svá vlastní pravidla, říká čínský tatér Ting Meng
Ubrouskem z kotníku otře zbytnou barvu, a než se znovu skloní nad strojkem, rychle započaté dílo zhodnotí. Pod rukama mu rozkvétá větvička slivoně inspirovaná tradiční tušovou malbou, symbol síly a vytrvalosti života. Ting Meng je také vytrvalý. V Číně šel vždycky za svým snem, i když to nebylo snadné. Teď v Praze začíná odznova, ale s pořádnou vervou a má se o co opřít – jak o svou práci v jednom z nejznámějších tuzemských salonů Hell, tak o lásku, za níž se přistěhoval.
V rozhovoru s Deníkem N mluví Ting Meng (Ding Meng) třeba o tom,
- co bylo jeho první tetování a jak to vzala jeho rodina;
- jak se uprostřed čínského venkova sní o tetovací jehle;
- jaká úskalí v sobě skrývá tetování čínských znaků;
- proč v Číně nesmíte s tetováním do televize;
- a proč se těší, až zase vezme do rukou svou baskytaru.
Při pohledu na vaše předloktí vidím, že umělec své umění nezapře. Které z těch tetování bylo vaše první?
Tady (ukazuje na lebku na pravém předloktí). Říká se tomu kapala, je to prvek z tibetského buddhismu. Mám ho už dlouho, od roku 2008, nechal jsem si ho udělat, sotva mi bylo osmnáct. Provedení nic moc (smích).
Kdo vás tetoval?
Jeden tatér v provincii An-chuej. To on mě naučil základy tetování. Ale ještě ten rok jsme jeli na velkou výstavu do Pekingu, kde jsem viděl spoustu skvělého tetování a došlo mi, že to jde i lépe.
K prvnímu tetování někdy vede ta nejdelší cesta. Když necháme stranou impulzivní rozhodnutí, tak člověk často dlouho vybírá a váhá, nechává si odstup kvůli jistotě: vážně je zrovna tohle něco, co chci mít na kůži už napořád? Mně to trvalo několik let; další tetování už šla rychle. Měl jste to podobně?
Já po tetování toužil už od patnácti. Jenže rodina byla proti, takže jakmile mi bylo osmnáct, bum! Už jsem se neptal. Ale jestli se ptáte na to, jak dlouho jsem vybíral tu kapalu, tak vás zklamu: doporučil mi ji můj tatér-učitel. Protože tenkrát jsem žádný konkrétní nápad neměl, prostě jsem si jen myslel, že tetování je cool, a chtěl jsem ho taky. Přál jsem si akorát barevný motiv – a nakonec je tam barvy jen trošičku.
Dodnes tetuju nejradši v barvě, protože mně samotnému se to líbí nejvíc.
Před několika týdny jste začal pracovat v Hellu, jednom z nejrespektovanějších tuzemských salonů. S čím za vámi chodí klienti tady v Praze?
Nejsem v Hellu ještě tak dlouho, abych
