Pointa N: Zpropadené knihovny, brněnský komfort a sauny pro uprchlíky
Americké školní a veřejné knihovny se staly ohniskem zuřivé debaty o tom, co je a není vhodné pro oči dospívajících čtenářů. Fakt, že z nich mizí rekordní počet titulů, je zase ilustrací síly vyhroceného konzervatismu. Nejen nad americkým řešením určitých situací ale zůstává rozum stát. Znepokojené kroucení hlavou vyvolává i dění v Brně.
Hlavní události dne vybrala a okomentovala Dominika Píhová.
1) Nesmyslné zákazy a bité knihovny
Na epicentrum kontroverze bych veřejné či školní knihovny nikdy netipovala, příběhy ze Spojených států ale ukazují, že i taková místa s plnými policemi knih, cedulkami žádajícími přítomné o ticho a milou knihovnicí za pultem mohou být vnímány jako ztělesnění samotného pekla a lidské nechutnosti.
Největší pozornost se v současné debatě, kterou bouřlivě roztleskávají zejména konzervativní lídři, obrací na oddíly pro mladé čtenáře. Za devět měsíců musely americké státní školy a knihovny vyřadit přes 1586 knih, protože vedení nebo rodičům připadaly nevhodné – tu kvůli zmínkách o rasismu v americké historii, tu kvůli tématu LGBTQ či sexu. Jde o nejvyšší počet, jaký dosud úřady jednotlivých států ze čtenářských seznamů za stejně dlouhé období vyškrtaly. A takové škrty se dějí ve 26 z 50 států USA, většinou vedených Republikánskou stranou.
Za nenápadnou „indoktrinaci“ třeba na Floridě letěla i učebnice matematiky obsahující příklad o nerovném platu muže a ženy. Když si čtu všechny argumenty o tom, proč je třeba kniha Polovina žlutého slunce od mojí oblíbenkyně Chimamandy Ngozi Adichieové nevhodná, ani v nejmenším tomu nerozumím. Ze seznamu zakázané literatury je navíc zřejmé, že jde v mnoha případech o