Deník N

Svět se nedělí na good guys a bad guys. Zbraň = možnost ji použít

Polemika: Minulý pátek se na dvou místech v Praze střílelo. Ve Vršovicích se na ulici pohádal opilec s jakousi ženou a třikrát vystřelil z legálně držené brokovnice, dvakrát do vzduchu a jednou do okna hospody. Lehce zranil tři lidi. Pachatel měl u sebe ještě pistoli, i na tu měl papíry. Druhý incident skončil bohužel tragicky. Ve Vinohradské nemocnici postřelil na pokoji čtyřiasedmdesátiletý muž dva spolupacienty. Pistolí, kterou i on vlastnil legálně. Jeden ze zraněných, pětašedesátiletý muž, který měl dobré vyhlídky na vyléčení nádoru, střelnému zranění podlehl.

Debaty o tom, nakolik mají být mezi lidmi rozšířené zbraně, se vedou pravděpodobně od chvíle, kdy někoho napadlo jejich držení nějakým způsobem omezit. A u nás na intenzitě nabraly zejména poté, co se Evropská komise rozhodla zavést některá další restriktivní omezení. Zastánci držení zbraní argumentují tím, že člověk má mít možnost bránit se s použitím všech prostředků, hrozí-li jemu či někomu jinému nebezpečí. Odpůrci naopak poukazují na to, že zbraně představují vždy riziko, které není nutné podstupovat. Dali jsme prostor oběma názorům. První zastupuje Petr Koubský v textu s titulkem „Chci mít svobodu nakládat i s nebezpečnými věcmi. Právo převzít zodpovědnost„, druhý zde Jan Moláček.

Pozornost veřejnosti vyvolala především druhá událost – střelba ve Vinohradské nemocnici. Jednak měla vážné následky, a jednak se odehrála asi na posledním místě, kde bychom ji čekali. Pozornost se proto soustředí na bezpečnostní opatření v nemocnicích, na otázku, jak je možné, že má někdo u sebe v nemocničním nočním stolku pistoli, a nikdo o tom neví.

Je to logické, ale je to chyba. Zajistit nemocnice tak, aby nebylo možné dovnitř pronést pistoli, prakticky nelze. A i kdybychom to udělali – co obchodní centra, kina, školy, nádraží, dopravní prostředky a stovky dalších míst – a především samozřejmě ulice? Tam všude se může stát totéž.

Podstata problému netkví v tom, že vrah měl pistoli v nemocnici, ale v tom, že ji měl.

Do mikrosvěta nemocničního pokoje si můžeme promítnout argumenty dvou táborů, které v debatě o regulaci zbraní stojí proti sobě.

První říká – vrah neměl mít pistoli. Kdyby ji neměl, nestalo by se to.

Druhý namítá – naopak, ozbrojení měli být taky oba spolupacienti. Pak by se mohli bránit.

Tvrdím to první.

Pohled zastánců zbraní rozděluje svět na westernové good guysbad guys – do nekonečna omílají rčení „the only thing that stops a bad guy with a gun is a good guy with a gun“ – jediné, co zastaví padoucha se zbraní, je správný chlapík se zbraní.

Jenže svět se na správné chlapy a padouchy nedělí. Což si opět můžeme ukázat na tragickém příběhu

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Polemika

V tomto okamžiku nejčtenější