Čelný stalinista české literatury vždy chtěl příkaz. Cesta nepříliš nadaného literárního kritika do výšin poválečné kulturní politiky
Proč se dnes zajímat o život a tvorbu aparátčíka komunistické kultury Ladislava Štolla? Jeho nový životopis lze použít jako případovou studii o proměnách poválečné kultury v Československu i jako ilustraci politicko-profesního vzestupu jejích méně nadaných činitelů.
Po roce 1989 se mohlo zdát, že bádání týkající se režimní, komunistické kultury je zbytečné. Proč se zabývat poraženou ideologií, zejména pak oficiální kulturou vybudovanou na mechanicky přejímaných marxisticko-leninských floskulích, které časem beztak zdegenerovaly do vyprázdněného umělého jazyka, svérázného ptydepe?
Jenže pro chápání toho, co se v této zemi mezi válkou a sametovou revolucí dělo, je nezbytné podnikat i tyto výpravy opačným směrem. Ty jsou pak výnosnější, pokud badatel na chvíli odloží předpojatost a pokusí se studovat dobu s nadhledem, nikoliv s úmyslem po 32 letech znovu porazit komunismus.
První porevoluční studie o marxismu v české literární vědě vyšla teprve
