Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč firmy nenabízejí víc zkrácených úvazků? Může za to průmysl, vyšší náklady i nepružnost

Už aby bylo větší a já mohla jít do práce... Ilustrační foto: Fotolia
Už aby bylo větší a já mohla jít do práce… Ilustrační foto: Fotolia

Na zkrácený úvazek pracuje v Česku jen 6,3 procenta zaměstnanců, což je podle Eurostatu ani ne třetina průměru Evropské unie. Zájem pracovníků přitom nejen dlouhodobě převyšuje nabídku firem, ale navíc stále roste. Zjišťovali jsme, co konkrétně brání většímu rozvoji zkrácených úvazků. Jaké mají zaměstnavatelé argumenty? A mohou jim pomoci politici?

Česká republika je druhou nejprůmyslovější zemí EU (po Irsku). Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě tuzemské ekonomiky dosahoval v loňském třetím čtvrtletí 29 procent, vyplývá z údajů Eurostatu. Zvláště v automobilovém, strojírenském nebo potravinářském průmyslu se přitom obvykle pracuje na klasické osmihodinové směny, a to ve vícesměnném nebo nepřetržitém provozu – takže je zavádění částečných úvazků obtížnější.

„Faktem prostě je, že česká ekonomika stojí z velké části na průmyslu. A firmám chybí zaměstnanci do výroby, kde jsou zkrácené úvazky jen těžko řešitelné,“ říká Jitka Součková, mluvčí personální agentury Grafton Recruitment. Například v pěti výrobních závodech petrochemické skupiny Unipetrol se pracuje na směny, které na sebe přesně navazují.

Upravit provoz tak, aby zaměstnanec mohl docházet například jen na ranní směnu, pak mnohdy není reálné. „Někde by takový krok mohl způsobit velké komplikace, jako například nucené zastavení strojů nebo návazné práce,“ vysvětluje Alžběta Honsová, mluvčí poradenské společnosti Randstad.

Pokud se má tedy podíl zkrácených úvazků v ČR zvýšit na úroveň „západní“ Evropy, je nutné

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pracovní trh

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější