Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kůrovec nečte noviny. Čím méně budeme zasahovat, tím bude příroda pestřejší, říká vědec

Pavel Kindlmann působí na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a jako vedoucí pracovník Mezivládní platformy pro biodiverzitu pracující při OSN.
Pavel Kindlmann působí na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a jako vedoucí pracovník Mezivládní platformy pro biodiverzitu pracující při OSN.

Rozsah divočiny by mohl být na Šumavě i dvakrát větší, než navrhují správci parku, míní ekologové a vědci. V rozvržení nových zón počítá Správa národního parku s tím, že do 27 procent území parku se nebude nijak zasahovat a ponechají se samovolnému vývoji. Vědci a ekologové si myslí, že tak může fungovat i 53 procent území parku. Profesor ekologie Pavel Kindlmann je jedním z těch, kteří stojí za návrhem na rozšíření divočiny. V rozhovoru pro Deník N vysvětluje, proč tomu tak je.

Nejprve obecně – proč je vlastně divočina potřeba? Proč je důležité ji mít?

Biotopy, o kterých mluvíme, tedy horské smrčiny, bučiny a další, je třeba ponechávat bez zásahu, aby v nich přežilo co nejvíce původních druhů. V tomto případě platí, že čím větší území ponecháme divočině, tím více druhů zachráníme před vyhynutím. Dnes máte plné noviny zpráv o vymírání hmyzích nebo ptačích druhů. Tento drastický úbytek je varující. Říkáme, že jsme dneska na prahu šestého hromadného vymírání. Současné vymírání však – poprvé v historii planety Země – nezpůsobuje nějaký pád meteoritu nebo výbuch sopky, ale živá bytost, která si o sobě dokonce myslí, že je inteligentní. A k čemu je nám biodiverzita? Tak třeba běžte do lékárny a spočtěte si tam, kolik léků má původ v přírodě.

Proč je potřeba na Šumavě ještě zvětšit plochu takzvané přírodní zóny, jinými slovy divočiny?

Protože kdyby se už nyní převedlo 53 % plochy Národního parku Šumava do režimu území ponechaného vlastnímu vývoji, přírodě by se nic nestalo a z hlediska ochrany místních druhů by to bylo jedině dobře. Jsou to biotopy, u nichž bude druhová rozmanitost nejlépe zachována, když na ně člověk nebude sahat. Jsou dva důvody, proč zanechat území co největší. Zaprvé, platí pravidlo, že když zmenšíte bezzásahové území, sníží se i počet druhů, které zde budou žít. Problém návrhu Správy Národního parku Šumava je ten, že nezahrnuje leckterá území, kterým by mohlo opravdu uškodit, kdyby se do takzvané přírodní zóny nezařadily. U některých lokalit v soukromých rukou hrozí, že když nebudou v přírodní zóně, majitelé je vykácejí, protože chtějí těžit dřevo.

A jaký je ten druhý důvod, kromě druhové pestrosti?

Z některých lokalit na Šumavě vznikla mozaika ostrůvků lesa, které přežívají mezi kůrovcovými holinami. Kdyby kůrovec přišel znova, majitelé ty ostrůvky lesa také vykácejí, když nebudou v přírodní zóně. Tím pádem vznikne velká holina a to je špatně. Když se kácet nebude

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější