Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ukrajina je něco jako košík na jídlo. Rusům jde jen o vodu a černozem, říká ukrajinská klimatoložka

Svitlana Krakovska dostala rok před invazí cenu od prezidenta Volodymyra Zelenského. Foto: Kancelář ukrajinského prezidenta
Svitlana Krakovska dostala rok před invazí cenu od prezidenta Volodymyra Zelenského. Foto: Kancelář ukrajinského prezidenta

Válka na Ukrajině i klimatická změna mají podle přední ukrajinské klimatoložky Svitlany Krakovské společné kořeny: závislost na fosilních palivech. A protože v minulých letech sužovala sever okupovaného Krymu vedra, potřebovalo Rusko také přístup k vodě z řeky Dněpr. Krakovská v rozsáhlém rozhovoru pro Deník N mluví nejen o souvislostech ruské invaze a počasí, ale vypráví také o zkušenostech z bombardovaného Kyjeva. „Skončí to svobodou celé Ukrajiny, tím jsme si jisti,“ říká odhodlaně.

Na co se v rozhovoru ptáme:

  • Proč válka z pohledu klimatologů nezačala už v lednu.
  • Jak moc je pro východ Ukrajiny důležitá voda z Dněpru a co se děje s menšími řekami.
  • Jak moc lidé na Ukrajině řeší liknavý přístup EU k ropnému a plynovému embargu proti Rusku.

Od začátku války na Ukrajině se mluví o závislosti na ruských fosilních zdrojích, především ropě a plynu. Byť se k tomu EU zatím ještě neodhodlala, plánuje se od nich odstřihnout. Pokud se to podaří, co to může znamenat pro klima?

Změna klimatu a současná válka mají stejnou příčinu, a to naši závislost na fosilních zdrojích. Válku v podstatě dotujeme z peněz, jimiž Rusku platíme za ropu a plyn a které tvoří víc než polovinu jeho příjmů. Kvůli tomu mohlo Rusko vyzbrojit armádu, válku začít a dál v tom pokračovat. A zároveň právě spalováním fosilních paliv měníme zemskou atmosféru. Pro mě je to spojení velmi jasné. Rusko nic jiného než přírodní zdroje k prodeji nemá.

I Ukrajina je závislá na fosilních zdrojích. Může válka paradoxně přispět k tomu, že bude země rychleji přecházet na zdroje obnovitelné?

Nyní je velice těžké mluvit o zelené tranzici na Ukrajině. Máme jiné problémy, musíme ochránit naši zemi, musíme vyhrát. My vědci i občanská společnost jsme připraveni podpořit zelenou tranzici, protože je skutečně šance Ukrajinu obnovit na zelenější bázi. Budeme k tomu tlačit naši vládu, ale není to teď klíčový problém, jakkoli i my máme velkou energetickou a palivovou krizi, fronty na benzinových pumpách, kde se zvedly ceny.

Jakou můžeme čekat nadcházející zimu? Bude víc inverzí, protože lidé kvůli vysokým cenám energií budou více topit v kamnech? Nebo bude naopak zima z hlediska ochrany klimatu lepší, protože všichni přejdou na obnovitelné zdroje a zároveň budou méně topit?

I v Evropě už klimatickou změnu cítíme. Máme mnohem mírnější zimy, což nám v posledních letech v tomto směru pomáhá. Letos jsme na Ukrajině vlastně neměli klimatologickou zimu, kdy by teploty pět dnů v kuse klesly pod nulu. To nám pomohlo ji letos přežít, na druhé straně ale máme velká sucha a požáry. Vše má své pro a proti.

Když mluvíme o dodávkách energií a přechodu na zelenější zdroje, mohu Ukrajinu použít jako příklad. Rusko nás vydíralo, přestalo nám dodávat plyn. Začali jsme proto přemýšlet o diverzifikaci zdrojů. Začali jsme zavádět takzvané energetické spolupráce. Lidé si třeba společně pořizovali solární panely, které

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Rusko

Ukrajina

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější