Ukrajina je něco jako košík na jídlo. Rusům jde jen o vodu a černozem, říká ukrajinská klimatoložka

Válka na Ukrajině i klimatická změna mají podle přední ukrajinské klimatoložky Svitlany Krakovské společné kořeny: závislost na fosilních palivech. A protože v minulých letech sužovala sever okupovaného Krymu vedra, potřebovalo Rusko také přístup k vodě z řeky Dněpr. Krakovská v rozsáhlém rozhovoru pro Deník N mluví nejen o souvislostech ruské invaze a počasí, ale vypráví také o zkušenostech z bombardovaného Kyjeva. „Skončí to svobodou celé Ukrajiny, tím jsme si jisti,“ říká odhodlaně.
Na co se v rozhovoru ptáme:
- Proč válka z pohledu klimatologů nezačala už v lednu.
- Jak moc je pro východ Ukrajiny důležitá voda z Dněpru a co se děje s menšími řekami.
- Jak moc lidé na Ukrajině řeší liknavý přístup EU k ropnému a plynovému embargu proti Rusku.
Od začátku války na Ukrajině se mluví o závislosti na ruských fosilních zdrojích, především ropě a plynu. Byť se k tomu EU zatím ještě neodhodlala, plánuje se od nich odstřihnout. Pokud se to podaří, co to může znamenat pro klima?
Změna klimatu a současná válka mají stejnou příčinu, a to naši závislost na fosilních zdrojích. Válku v podstatě dotujeme z peněz, jimiž Rusku platíme za ropu a plyn a které tvoří víc než polovinu jeho příjmů. Kvůli tomu mohlo Rusko vyzbrojit armádu, válku začít a dál v tom pokračovat. A zároveň právě spalováním fosilních paliv měníme zemskou atmosféru. Pro mě je to spojení velmi jasné. Rusko nic jiného než přírodní zdroje k prodeji nemá.
I Ukrajina je závislá na fosilních zdrojích. Může válka paradoxně přispět k tomu, že bude země rychleji přecházet na zdroje obnovitelné?
Nyní je velice těžké mluvit o zelené tranzici na Ukrajině. Máme jiné problémy, musíme ochránit naši zemi, musíme vyhrát. My vědci i občanská společnost jsme připraveni podpořit zelenou tranzici, protože je skutečně šance Ukrajinu obnovit na zelenější bázi. Budeme k tomu tlačit naši vládu, ale není to teď klíčový problém, jakkoli i my máme velkou energetickou a palivovou krizi, fronty na benzinových pumpách, kde se zvedly ceny.
Jakou můžeme čekat nadcházející zimu? Bude víc inverzí, protože lidé kvůli vysokým cenám energií budou více topit v kamnech? Nebo bude naopak zima z hlediska ochrany klimatu lepší, protože všichni přejdou na obnovitelné zdroje a zároveň budou méně topit?
I v Evropě už klimatickou změnu cítíme. Máme mnohem mírnější zimy, což nám v posledních letech v tomto směru pomáhá. Letos jsme na Ukrajině vlastně neměli klimatologickou zimu, kdy by teploty pět dnů v kuse klesly pod nulu. To nám pomohlo ji letos přežít, na druhé straně ale máme velká sucha a požáry. Vše má své pro a proti.
Když mluvíme o dodávkách energií a přechodu na zelenější zdroje, mohu Ukrajinu použít jako příklad. Rusko nás vydíralo, přestalo nám dodávat plyn. Začali jsme proto přemýšlet o diverzifikaci zdrojů. Začali jsme zavádět takzvané energetické spolupráce. Lidé si třeba společně pořizovali solární panely, které