Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bez evropské solidarity v energetice bude mít Česko velký problém. O pomoci ale nikdo nemluví, říká bývalý náměstek

Člen představenstva státní firmy ČEPS a spoluautor Státní energetické koncepce Pavel Šolc. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Člen představenstva státní firmy ČEPS a spoluautor Státní energetické koncepce Pavel Šolc. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Česko a celá Evropská unie řeší, jak se co nejrychleji vyvázat ze závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Stranou zájmu zatím zůstává, jak by měla česká energetika bez závislosti na Kremlu vypadat dlouhodobě. Podle spoluautora Státní energetické koncepce Pavla Šolce navíc Česku chybí zásadní strategická analýza toho, jak by se tuzemská ekonomika a společnost měly vypořádat s možným dlouhodobějším nedostatkem energií, který může odstřižení od ruských dodávek vyvolat.

Na co se v rozhovoru ptáme:

  • Jak Česko ustojí zvažované zákazy dovozu ruské ropy a plynu?
  • Kdo podle Pavla Šolce může za krach projektu plynovodu do Polska?
  • Proč se Česká repulika neobejde bez dalšího rozvoje jaderné energetiky?
  • Proč se teď nelze spolehnout na ráznější rozvoj obnovitelných zdrojů?
  • Jak by měl stát změnit svou energetickou politiku?

Aktuálně se v Evropské unii řeší návrh na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Jak to Česko může zvládnout? Kde jsou případná úzká hrdla?

Nejsem specialista na ropu. Ale snad si ještě pamatuji něco z doby, kdy jsem pracoval jako náměstek ministra průmyslu pro energetiku. Pro rafinerii v Kralupech nad Vltavou to neznamená vůbec žádný problém, pro tu v Litvínově to znamená sehnat podobný typ ropy, jako je ta ruská, a dopravit ho sem. To se řešit dá, byť s nějakými dočasnými omezeními kapacit. Každopádně si nemyslím, že by to mělo fatální dopad. Na rozdíl od možného embarga na ruský plyn je tato situace podle mě docela zvládnutelná.

Nejspíš nás ale čekají krátkodobé turbulence v oblasti distribuce ropy a přerozdělení kapacit mezi jednotlivými evropskými rafineriemi. To podle mě může trvat půl roku až rok. Každopádně výrobní kapacity jsou v Evropě spíše přebytkové, v tomto směru by tak problém být neměl. Jisté každopádně je, že embargo bude znamenat další zdražování pohonných hmot. Na trzích zavládne panika, i když bude mít Evropa ropy dostatek.

Nedávno Rusko přerušilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Kdyby se taková blokáda týkala i Česka, jak vážným problémům bychom museli čelit?

Řešili bychom opravdu vážné problémy. Míra závažnosti by závisela na tom, do jaké míry zafungují evropské solidární mechanismy. V každém případě by se ruský plyn nedal rychle nahradit zcela.

Na úrovni celé Evropské unie se očekává, že třetinu dodávek ruského plynu v krátkém čase nahradit nedokážeme. V takovém případě by muselo dojít k tvrdému omezování spotřeby, od plynu by se musely odpojit třeba celé sektory ekonomiky, což by mělo samozřejmě negativní vliv na růst HDP.

Pokud budou fungovat solidární mechanismy, plyn se k nám dostane ze západu přes Německo. V takovém případě pro nás zastavení dodávek z Ruska nebude fatální, i když bude nutné spotřebu omezit. Taková solidarita ale znamená, že se s námi budou muset Němci podělit a taky se ve spotřebě částečně omezit.

Pak je tu ještě druhá možnost, která by přinesla velkou krizi Evropské unie a snad nenastane. Spočívala by v tom, že by se Německo rozhodlo neomezovat svůj průmysl. Řeklo by si, že pro něj solidární mechanismy neplatí. Pak by k nám odtamtud žádný plyn zřejmě nedotekl a Česká republika by se ocitla v opravdu velkých problémech.

Každopádně platí, že východní státy EU jsou na ruském plynu více závislé než ty západní…

Přesně tak. Pokud se zastaví dodávky ruského plynu, Španělsko nebo Francii to prakticky neohrozí, protože jsou schopné je snadno nahradit odjinud. K nám ale plyn ze západu nedoteče, protože nemá kudy.

LNG (zkratka pro zkapalněný plyn dovážený tankery, pozn. red.) terminály s výjimkou polského Svinoústí neleží na severu, ale na západě Evropy, tedy ve Španělsku, Francii nebo v Nizozemsku. Dnešní plynárenská infrastruktura počítá s tím, že se LNG rozvádí po západní Evropě, přičemž Německo a s ním i Česko se spoléhá na plynovod Nord Stream vedoucí z Ruska a k tomu samozřejmě na plynovody vedoucí přes naše a polské území. To znamená, že ze západu chybí přepravní trasy, které by byly schopné k nám plyn z tohoto směru dostat.

Zmínil jste polský terminál na zkapalněný plyn ve Svinoústí. Česko na něj není napojené. Projekt plynovodu Stork II, který by nás s tímto zařízením propojoval, totiž v minulosti ztroskotal. Za vašeho působení na ministerstvu průmyslu se o této věci jednalo. Proč to nakonec nevyšlo? Bývalý premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že za to mohla liknavost Babišovy vlády. Z jiných stran zase zaznívá, že projekt zastavili sami Poláci, takže za to česká strana nemohla.

Já nesouhlasím s názorem, že by za to mohli primárně Poláci. Ano, v určité chvíli k tomu plynovodu začali být skeptičtí. Problémy ale začaly u nás. To my jsme si vymýšleli, proč projekt nejde realizovat.

I pro Poláky měla severo-jižní trasa smysl. Pro ně to znamenalo propojení jejich plynové soustavy s našimi zásobníky plynu, které jsou v rámci regionu poměrně významné. Pro nás by vybudování plynovodu Stork II zase znamenalo napojení na LNG terminál ve Svinoústí. Zkrátka se nabízela synergie.

Když jsem na ministerstvu průmyslu ještě byl, měli Poláci o projekt velký zájem. Tehdy se ale rozběhla přestřelka s 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energetika

Sankce proti Rusku

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější