Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vždyť odsoudit je tak snadné… O pomstě, spravedlnosti a mnoha tvářích kolaborace

Tak jako Norové měli za nacistické okupace svého Quislinga, jehož jméno se pak dostalo do většiny světových jazyků jako synonymum zrádcovství, měli Češi svoji „kolaborantskou hvězdu“ v Emanuelu Moravcovi (na snímku). Foto: archiv Michala Stehlíka
Tak jako Norové měli za nacistické okupace svého Quislinga, jehož jméno se pak dostalo do většiny světových jazyků jako synonymum zrádcovství, měli Češi svoji „kolaborantskou hvězdu“ v Emanuelu Moravcovi (na snímku). Foto: archiv Michala Stehlíka

Seriál Přepište dějiny: Připomínání si osmdesátého výročí událostí kolem útoku na Reinharda Heydricha a druhého stanného práva vynáší do popředí krom jiného také téma kolaborace – spolupráce s okupačním režimem. Samotný pojem se dnes stejně tak objevuje v souvislosti s proruskými postoji nebo naopak s postoji probruselskými. Vždy zaručeně vybudí emoce.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Snad nejvýraznějším symbolem české kolaborace se stal právě během roku 1942 protektorátní ministr Emanuel Moravec. Však se také jeho jméno v posledních letech pravidelně objevuje v mnoha nesmyslných srovnáních většinou od odpůrců Evropské unie. Ti vidí Moravce tu v Petru Fialovi, tu v Markétě Pekarové Adamové. Jiní naopak nedávno na sociálních sítích přiřkli Moravcova ducha Václavu Klausovi staršímu pro jeho blízkost putinovskému Rusku. Zde funguje pojem „kolaborant“ jako emoční historické razítko, které někteří s oblibou vetknou na čelo svých protivníků.

Kdybychom však postupovali od samotného pojmu, museli bychom se zaměřit nejen na jeho lingvistický původ: latinské „collaboratus“ – spolupracovník, ale také na jeho využití v historickém kontextu. Pojem „spolupracovník“ by mohl mít pro někoho neutrální zakotvení, ale objektivně tomu tak není. Pro naše pojetí by asi bylo prapodivné, kdybychom nazvali Karla Čapka nebo Ferdinanda Peroutku „kolaboranty“

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější