Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Děkujeme, že jste přijali naše děti, adopce ale nepovolíme. Chceme, aby se jednou vrátily, říká ukrajinská ministryně

Některé děti se z Mariupolu dostaly díky odvaze svých rodičů. Ty, které je nemají, často skončily v Rusku. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Některé děti se z Mariupolu dostaly díky odvaze svých rodičů. Ty, které je nemají, často skončily v Rusku. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Měla by se starat o to, aby co nejméně dětí žilo v dětských domovech a aby samoživitelky nestrádaly. Místo toho ukrajinská ministryně sociální politiky Marina Volodymyrivna Lazebna v posledních měsících počítá mrtvé a zraněné a evakuuje sirotky do zahraničí. Některé odvezli Rusové neznámo kam. Ministryně bojuje za jejich návrat domů.

Podle nejnovějších údajů ukrajinské generální prokuratury je od začátku invaze až do této chvíle prokázána násilná smrt 231 dětí, 427 dětí bylo zraněno. Obětí mezi nezletilými občany Ukrajiny bude ale daleko víc; zatím nebyli identifikováni mrtví z hromadných hrobů v Mariupolu a okolí ani z některých dalších ostřelovaných měst a vesnic.

Naposledy 17. května při ruském ostřelování obce Bachmut na východě Ukrajiny byly zraněny tři děti ve věku devět, dvanáct a sedmnáct let. Den nato, 18. května, tam záchranáři našli pod troskami domu tělo ženy a dvouletého dítěte. V obci Polohy v Záporožské oblasti při dělostřeleckém útoku ruské armády zahynula sedmnáctiletá dívka. To jsou zprávy jen z posledního týdne.

Masha Feschenko (15) was injured on March 13 in her residence in Polohy, Zaprozhskaya Oblast. It was a beautiful day, quiet and sunny, and Masha, her mother, and a girlfriend left the cellar which they have been using as a bomb shelter, and went for a walk outside. Just then, an artillery shell landed 3 meters away and exploded. Masha's mother lay down on both girls to protect them, and she was badly wounded, losing a leg in the blast. Masha's right arm was also shredded by shrapnel, one of her shoulders was broken, and later, her right leg was amputated. The town of Polohy has been under attack since March 2nd.
Máša Fešenkovová měla větší štěstí než její sousedka – ta nepřežila. Ona byla zraněna v březnu, když se pokoušela se svou matkou uprchnout z obce Polohy před ruským bombardováním. Foto: Iva Zímová

Marina Lazebna si v březnu 2020, když usedala do ministerského křesla, myslela, že se bude zabývat reformami, které by Ukrajinu přiblížily k evropským standardům. Teď je náplň její práce poněkud jiná: pohřby dětských obětí, evakuace dětských domovů do zahraničí, utěšování zoufalých rodičů a pátrání po ztracených a do Ruska deportovaných dětech, které ona chce za každou cenu vrátit domů.

Na co jsme se ministryně mimo jiné zeptali:

  • Proč Ukrajina nechce povolit adopce svých sirotků cizinci.
  • Jak si Ukrajinci představují výuku svých dětí v zahraničí.
  • Jak vrátit děti deportované do Ruska jejich ukrajinským rodinám.

Tohle asi nebyly vaše plány…

Moje plány se týkaly hlavně socializace dětí s hendikepem. Chtěli jsme ukázat, že i z hlediska přístupu k lidem s postižením patříme do Evropy. Něco se povedlo. Ale tahle válka všechno smazala.

Jak se změnil váš pracovní den 24. února, kdy vaši zemi začali Rusové bombardovat a na Ukrajinu vjely ruské tanky?

Před očima mám stále ty obrovské fronty na hranicích. Co jsem jako první udělala? Ihned jsme zjednodušili proces vycestování do zahraničí. Jenže vzápětí se na mě začali obracet moji kolegové z evropských zemí a chtěli, abychom přechod přes hranice alespoň trochu kontrolovali.

Měli pravdu. Stalo se nám třeba, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Rusko

Ukrajina

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější