Děkujeme, že jste přijali naše děti, adopce ale nepovolíme. Chceme, aby se jednou vrátily, říká ukrajinská ministryně

Měla by se starat o to, aby co nejméně dětí žilo v dětských domovech a aby samoživitelky nestrádaly. Místo toho ukrajinská ministryně sociální politiky Marina Volodymyrivna Lazebna v posledních měsících počítá mrtvé a zraněné a evakuuje sirotky do zahraničí. Některé odvezli Rusové neznámo kam. Ministryně bojuje za jejich návrat domů.
Podle nejnovějších údajů ukrajinské generální prokuratury je od začátku invaze až do této chvíle prokázána násilná smrt 231 dětí, 427 dětí bylo zraněno. Obětí mezi nezletilými občany Ukrajiny bude ale daleko víc; zatím nebyli identifikováni mrtví z hromadných hrobů v Mariupolu a okolí ani z některých dalších ostřelovaných měst a vesnic.
Naposledy 17. května při ruském ostřelování obce Bachmut na východě Ukrajiny byly zraněny tři děti ve věku devět, dvanáct a sedmnáct let. Den nato, 18. května, tam záchranáři našli pod troskami domu tělo ženy a dvouletého dítěte. V obci Polohy v Záporožské oblasti při dělostřeleckém útoku ruské armády zahynula sedmnáctiletá dívka. To jsou zprávy jen z posledního týdne.

Marina Lazebna si v březnu 2020, když usedala do ministerského křesla, myslela, že se bude zabývat reformami, které by Ukrajinu přiblížily k evropským standardům. Teď je náplň její práce poněkud jiná: pohřby dětských obětí, evakuace dětských domovů do zahraničí, utěšování zoufalých rodičů a pátrání po ztracených a do Ruska deportovaných dětech, které ona chce za každou cenu vrátit domů.
Na co jsme se ministryně mimo jiné zeptali:
- Proč Ukrajina nechce povolit adopce svých sirotků cizinci.
- Jak si Ukrajinci představují výuku svých dětí v zahraničí.
- Jak vrátit děti deportované do Ruska jejich ukrajinským rodinám.
Tohle asi nebyly vaše plány…
Moje plány se týkaly hlavně socializace dětí s hendikepem. Chtěli jsme ukázat, že i z hlediska přístupu k lidem s postižením patříme do Evropy. Něco se povedlo. Ale tahle válka všechno smazala.
Jak se změnil váš pracovní den 24. února, kdy vaši zemi začali Rusové bombardovat a na Ukrajinu vjely ruské tanky?
Před očima mám stále ty obrovské fronty na hranicích. Co jsem jako první udělala? Ihned jsme zjednodušili proces vycestování do zahraničí. Jenže vzápětí se na mě začali obracet moji kolegové z evropských zemí a chtěli, abychom přechod přes hranice alespoň trochu kontrolovali.
Měli pravdu. Stalo se nám třeba, že
Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace
petra.prochazkova@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.
Můžete také .