Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Astronomové poprvé vyfotografovali černou díru v jádru naší vlastní Galaxie

Černá díra v jádru naší Galaxie. Konečně víme, jak vypadá. Foto: Event Horizon Telescope, National Science Foundation
Černá díra v jádru naší Galaxie. Konečně víme, jak vypadá. Foto: Event Horizon Telescope, National Science Foundation

Země obíhá kolem Slunce, Slunce obíhá kolem… čeho? Odpověď je známá zhruba dvě stě padesát let. Kolem jádra naší Galaxie, které také říkáme Mléčná dráha. Ale co v tom jádru vlastně je? Včera jsme to poprvé v historii lidstva mohli spatřit na vlastní oči.

Astronomové z mezinárodního týmu Event Horizon Telescope zveřejnili první snímek objektu, který nese název Sagittarius A* a je supermasivní černou dírou v jádru naší Galaxie. Jde o velký průlom v pozorovacích technikách a jeden z největších přírodovědeckých úspěchů posledních let.

Žijeme uvnitř disku

Vesmír je převážně prázdný, ale není všude prázdný stejně. Hvězdy se vším, co kolem nich obíhá, jsou soustředěny ve shlucích, které jsou vzdáleny jeden od druhého. Těm shlukům, které jsou tak trochu něco jako „sluneční soustava o úroveň výše“, říkáme galaxie (s malým g).

Kdo byl někdy v řeckém obchodě s potravinami, ví, že mléko se řecky řekne gála. Výraznému mlhavému pásu na obloze, pohledem na nějž se můžete těšit za bezmračných nocí kdekoli, kde je dostatečná tma, se už od antických dob říká galaxias kýklos, tedy „mléčný kruh“, protože opravdu vypadá jako mléčná šmouha. Z řečtiny to převzala většina jazyků včetně češtiny. Mléčná dráha je naše vlastní galaxie neboli Galaxie s velkým G. Jako šmouhu ji vidíme proto, že má tvar disku (ne tak docela; spíš ploché rotující spirály) a my se na něj díváme zevnitř.

Do naší Galaxie patří ovšem i všechny ostatní hvězdy na obloze – samostatnou hvězdu z jiné galaxie pouhým okem vidět nemůžete. Hvězdy mimo pás Mléčné dráhy jsou vesměs ty, které jsou k nám nejblíž.

Pro představu o rozměrech: průměr Galaxie je asi 150 tisíc světelných let. My se nacházíme blíž k jejímu jádru než k okraji – vzdálenost od nás do středu Galaxie činí asi 26 tisíc světelných let. Za nejvzdálenější hvězdu, kterou ještě můžeme vidět bez dalekohledu, se zpravidla považuje objekt V762 v souhvězdí Kassiopea, vzdálený přes 16 tisíc světelných let (ale je to trochu sporné). Většina viditelných hvězd je mnohem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Vesmír

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější