Nikde v Evropě nemá odklad tolik dětí jako v Česku. Chystáme dvě řešení, tvrdí ministerstvo
V Česku nastupuje každoročně čtvrtina až pětina dětí do školy s ročním odkladem, což je nejvíce v Evropě. Popisujeme, kde je v republice nejvíc odkladů, co je podle odborníků jejich důvodem a jak chce stát tuto situaci změnit.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Jitka ze Středočeského kraje má dvě děti – dceru narozenou v červenci a syna v květnu. „Nejsem si jistá, jestli dcera při nástupu do první třídy neměla mít odklad. Byla nejmladší ve třídě, možná to byla chyba,“ vzpomíná na dobu před několika lety. Stejné rozhodování ji čeká letos.
„Syna nakonec asi do školy rovněž dám, ale pořád si nejsem stoprocentně jistá. Bude tam možná polovina dětí, které budou o rok a víc starší než on. Jemu bude čerstvých šest, velké části dětí už sedm,“ zvažuje nahlas.
Záleží vlastně jen na ní a jejím manželovi. Pedagogicko-psychologická poradna by jim velmi pravděpodobně vyšla vstříc, byť je syn šikovný, pěkně mluví a objektivně je připravený nastoupit do školy.
Když rodiče dětem narozeným o prázdninách nebo těsně před nimi odklad nedají, mnohdy je tím od některých spolužáků ve třídě věkově vzdálí třeba až o rok a půl. A to už je v první třídě velký rozdíl.
„Můj syn má narozeniny v květnu. Když jsme hledali v Olomouci vhodnou školu, několik ředitelů nám doporučovalo odklad, aniž syna vůbec viděli. Řekli: ‚Je to kluk, dejte mu raději ještě odklad‘,“ popisuje svou zkušenost Pavlína.
„Škola si musí poradit se všemi dětmi“
„Česká republika se hodně vymyká průměru okolních zemí, podíl dětí s odkladem školní docházky už se blíží 25 procentům – to je téměř každé čtvrté dítě,“ popisuje Jana Straková z Ústavu rozvoje a výzkumu vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která se problematikou odkladů školní docházky dlouhodobě zabývá.
„Do prvního ročníku ZŠ nastupuje v posledních deseti letech pravidelně cca 20 % dětí starších šesti let (tedy z pohledu České školní inspekce po dovršení sedmi let, pozn. red.), tedy dětí s odkladem nástupu do ZŠ,“ potvrzuje její slova i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Mimořádně vysoká míra odkladů podle Strakové vypovídá o tom, že školy nejsou
