Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Putin se chová jako Hitler, kroutí hlavou ukrajinští pamětníci. V čem doba po Mnichovské dohodě připomíná dnešní ruské jednání?

Fotografie pořízená před podpisem Mnichovské dohody 30. září 1938. Zleva: Neville Chamberlain, Édouard Daladier, Adolf Hitler, Benito Mussolini a italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-R69173, CC BY-SA 3.0
Fotografie pořízená před podpisem Mnichovské dohody 30. září 1938. Zleva: Neville Chamberlain, Édouard Daladier, Adolf Hitler, Benito Mussolini a italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-R69173, CC BY-SA 3.0

Obléhání a ostřelování ukrajinských měst pokračovalo i na Den vítězství, který byl až do ruské invaze svátkem společného válečného úsilí Ukrajinců a Rusů proti nacismu. Mnozí pamětníci bojů s Němci však nyní tvrdí, že jsou oba konflikty srovnatelné, podle některých jsou ruské útoky dokonce horší. Shodují se tak s některými experty, kteří mezi oběma konflikty vidí paralely. Jak lidé, kteří přežili válku s nacisty, srovnávají své vzpomínky s dnešní ukrajinskou realitou? V čem jsou 80 let vzdálené války podobné? A v čem dnešní ruské jednání připomíná Mnichovskou dohodu?

„Jestli nás něco naučila třicátá léta minulého století, tak to, že se vše může snadno rozpadnout. Mezinárodní řád pečlivě držený pomocí institucí koncipovaných k zachování míru může zkolabovat přes noc. Tváří v tvář německé agresi se roztříštil versailleský řád. Československo (před ním i Rakousko, pozn. red.) zmizelo z mapy Evropy bez jediného výstřelu. Krátce nato se Evropa ocitla v agonii nejvražednější války za 20 let. A najednou ta ‚roztržka v daleké zemi, mezi lidmi, o kterých nic nevíme‘, jak tehdejší britský premiér Neville Chamberlain popsal konflikt mezi Německem a Československem, už nebyla ‚tak vzdálená‘. Z evropské periferie, na které na Západě záleželo nemnoha lidem, se Ukrajina stala nedobrovolným protagonistou konfliktu, který je popisován jako nejvýznamnější evropská válka za téměř 80 let,“ napsala v časopise Time Cristina Floreaová, odborná asistentka v oboru historie na Cornellově univerzitě ve Spojených státech.

Za více než dva měsíce si Putinova „speciální operace“ vyžádala tisíce životů civilistů, přinutila miliony lidí k opuštění svých živobytí a domovů a mnohá města byla takřka srovnána se zemí.

Důkazy o udatných bojích Ukrajinců bránících svou zem i zvěrstvech páchaných na civilistech ruskými vojáky – v podobě zpravodajství, snímků od novinářů, ale i posléze ověřených fotografií a videí na sociálních sítích – agresivitu a vražednost současného konfliktu jen potvrzují. Válečné zločiny už vyšetřuje ukrajinská prokuratura, ale i další země včetně České republiky.

O vážnosti situace vypovídají i místní obyvatelé, kteří dnešní obléhání, ostřelování, plenění a vraždění ve svých městech zažili – a přežili. A se kterými mluvil Deník N, novináři slovenského Denníku N i světových médií.

Přeživší pamětníci druhé světové války a holokaustu aktuální události, které sotva vcházejí do dějin, a osobní tragédie z nich vyplývající srovnávají s vlastními historickými zkušenostmi. A mnozí z nich se shodují, že dnešní běsnění ruských vojsk v jejich domovině je přinejmenším srovnatelné, anebo dokonce i horší než to nacistické.

Jako obléhání Leningradu. Ale horší

„Přeji si, aby

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Německo

Rusko

Ukrajina

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější