Spojovat silnou inflaci s aktuálními vysokými úroky je laciné, říká ekonom, na kterého se odvolal prezident
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval do čela České národní banky ekonoma Aleše Michla. Ten patří do menší skupiny radních centrální banky, kteří nepodporují růst úrokových sazeb. To zmínil i Zeman, podle nějž by jmenování guvernéra z druhého názorového tábora mohlo debatu o funkci úrokových sazeb znovu otevřít. Také proto, že mnozí současnou inflaci označují za nákladovou a dovezenou ze zahraničí. Odkazoval se přitom na ekonoma Petra Bartoně ze společnosti Natland. Ten ale pro Deník N upozorňuje na to, že odhadnout skutečný původ inflace je velmi těžké.
Mimo jiné se ptáme:
- Funguje zvyšování úroků při boji s inflací?
- Jak číst reakci trhů na jmenování nového guvernéra?
- Jaká bude Michlova síla v radě ČNB?
Když Miloš Zeman jmenoval do funkce Aleše Michla, odkazoval se i na vás s tím, že současná inflace je především nákladová, tudíž zvyšování úrokových sazeb nemusí být tak efektivní.
Každý standardní ekonom musí říct, že zvyšování úroků musí působit na snižování inflace. Opakem by byla erdoganizace. Turecký prezident tvrdí, že zvyšování úroků inflaci způsobuje (navzdory silnému zdražování Turecko nezvyšuje úrokové sazby, meziroční inflace už dosáhla 70 procent, pozn. red.). To není v žádných učebnicích.
Nevím tedy, zda se liším od ostatních ekonomů, když řeknu, že současná inflace má nákladovou i poptávkovou složku. To, jak je každá z nich silná, je těžké říct. To budeme vědět až za dva nebo tři roky. Centrální banka navíc ví, že zvyšování úrokových sazeb bude působit až v horizontu jednoho roku. Ani ona netvrdí, že úroková sazba inflaci poníží v rámci příštích měsíců.
Co řekl Zeman při Michlově jmenování
„Včera byla publikována data o inflaci, která dosahuje 14,2 procenta. Větším problémem je ale souvislá řada růstu cen. Tvrzení, že inflace byla způsobena primárně válkou na Ukrajině, kulhá na obě nohy, dvouciferné inflace bylo dosaženo ještě před válkou. ČNB má nezastupitelnou roli a vím, že existují zhruba dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory. První skupina označuje inflaci jako poptávkovou a vidí jako lék zvyšování sazeb. Druhá skupina hovoří o nákladové inflaci, v takovém případě je zvyšování úrokových sazeb nákladem svého druhu a k inflaci přispívá. Tento názor zastávají například ekonom Petr Bartoň nebo Vladimír Dlouhý, který ho označoval za kontraproduktivní.“
Je tedy současná situace standardní?
Je vhodné uznat, že
