Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak změní Michl Českou národní banku? Jeho role bude zatím symboličtější, karty má v ruce stále Zeman

Pro další směřování centrální banky budou klíčové další kroky prezidenta. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Pro další směřování centrální banky budou klíčové další kroky prezidenta. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Guvernérem České národní banky se od začátku července stane Aleš Michl. Ekonom a investor sedí v bankovní radě už čtyři roky. Nejvýrazněji se v ní projevoval v posledních měsících, kdy se stal oponentem zvyšování úrokových sazeb. Tuto pozici bude zastávat i nadále, řekl nový guvernér hned po svém jmenování. Vysvětlujeme, jak může Michl hlasování o úrokových sazbách ovlivnit a co čeká Českou národní banku v dalších letech.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V dobách vysoké inflace je Česká národní banka zásadní institucí. Hlavní využívanou možností pro ovlivnění jsou základní úrokové sazby. Centrální banka s jejich pomocí nastavuje, za jaké úroky provádí operace se soukromými finančními domy, a reguluje tak objem peněz v ekonomice.

Když jsou sazby nižší, pro lidi a firmy je výhodnější brát si půjčky. Domácnosti mají v takovém případě tendenci více utrácet, podniky zase vydávají více peněz na investice. To všechno podporuje růst ekonomiky. Má to ale i svou odvrácenou stránku. S rostoucí spotřebou dochází k výraznějšímu růstu cen (tedy k inflaci) a znehodnocování úspor.

Dlouhodobým cílem ČNB je meziroční inflaci tlačit ke dvěma procentům. V dubnu se ale ceny oproti loňsku zvedly o 14,2 procenta. Tak silnou inflaci Česko naposledy zažilo v devadesátých letech. Problémem je vedle rostoucích cen i vidina celkového hospodářského útlumu, spojeného zejména s ruskou invazí na Ukrajinu. Česko i svět tak nyní před sebou mají reálnou možnost stagflace, tedy spojení vysoké inflace a ekonomické stagnace.

Právě i kvůli tomu se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější