Trollova labutí píseň

Komentář Ondřeje Štindla: Miloš Zeman při jmenování Aleše Michla užil svou moc tak, jak je zvyklý – jistým způsobem bezohledně. Byla to pro něj jedna z posledních příležitostí se podobným způsobem projevit. Jeho éra končí, k jeho dědictví kromě bezohlednosti patří i značná schopnost „trollit“. Část zdejší společnosti jeho odchod netrpělivě vyhlíží, je ale možné, že jí Zeman na Hradě bude jistým způsobem chybět.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Prezident Zeman jmenoval nového guvernéra národní banky – ekonoma Aleše Michla. Nemálo odborníků a pozorovatelů tím, mírně řečeno, překvapil, dost jich také vyděsil, relevanci jejich soudů si netroufám posuzovat. Prezidentovo rozhodnutí ale rozhodně je v souladu se Zemanovým politickým dědictvím, jímž není nějaká koherentní vize nebo idea. Stojí na jednoduchém konstatování: Moc je všechno. Je cílem sama o sobě, čím víc jí je, tím lépe, a je potřeba ji ukázat a potvrzovat, udržovat.
Michlovým jmenováním se po delší pauze zas projevil ten Miloš Zeman, kterého tu lidé roky znají – člověk, který