Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

S neslyšícím se policista prstovou abecedou nedomluví, ve vězení jsou jako na samotce, říká právnička

Americká právnička a aktivistka Talila Lewisová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Americká právnička a aktivistka Talila Lewisová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Výslechy, během kterých se nemůžou dorozumět, požární poplachy, které neslyší. Americká právnička Talila Lewisová léta bojuje proti diskriminaci neslyšících u policie, soudů a ve věznicích. Podle ní čelí zbytečnému násilí, nedorozumění a překážkám, které nechce nikdo řešit.

V Americe se pro policii, soudy a věznice běžně používá termín „criminal justice system“, tedy trestní soudnictví. Vy ho používat odmítáte. Proč?

V tuto chvíli americký trestní systém pro většinu lidí nezajišťuje spravedlnost. Není dobré pokračovat v šíření mýtu, že v něm spravedlnost je. Zcela záměrně tedy nepoužívám slovo spravedlnost (justice, pozn. red.), když mluvím o trestněprávním systému. A je mnoho lidí, kteří s tím přestali už dávno.

Co je v tom systému podle vás špatně?

Vězeňství v USA má kořeny v rasismu a diskriminaci vůči chudým a postiženým. Výsledkem je, že v našich věznicích jsou nadměrně zastoupeni lidé, které společnost vytlačuje. Tedy postižení, původní obyvatelé Ameriky, Hispánci, Afroameričané, chudí a lidé, kteří se nedostali ke vzdělání. Přes 80 procent těch, kteří jsou nyní ve věznicích, je tam jednoduše proto, že si nemůžou dovolit zaplatit kauci.

„Ke vězňům se nechováme jako k lidem a věříme mnoha mýtům, kterými nás krmili,“ myslí si Talila Lewisová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Ve své práci se zaměřujete na neslyšící obviněné a odsouzené. Jak jste se k tomu dostala?

V roce 2007 jsem ještě jako studentka narazila na případ neslyšícího muže Johna Wilsona, odsouzeného za vraždu druhého stupně na doživotí s možností podmínečného propuštění po 15 letech. Policisté přitom neměli překladatele ze znakové řeči. Neměl možnost komunikovat z vazby ani z vězení, kde byl přes 20 let. Nabyla jsem přesvědčení, že je nevinen, a začala jsem se jeho případem zabývat. Pracovala jsem na tom 12 let a minulou středu ho po 25 letech pustili z vězení na podmínku.

Jeho případ dobře reprezentuje stovky jiných, na kterých jsem pracovala a kde se systém k neslyšícím a postiženým nezachoval jenom špatně, ale od začátku do konce tam pro ně není ani jakákoli šance na spravedlnost. I pokud by existovala v systému spravedlnost, neslyšící by k ní neměli přístup, protože se zkrátka nedomluví.

Dostávají například zatčení a podezřelí překladatele ze znakové řeči?

Ne. Ve stovkách případů, na kterých jsem dělala, je neslyšící zatčen a policista si myslí, že stačí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější