Deník N

Asymetrické šifry jsou jako omelety: snadno je připravíte, ale udělat z nich zpátky vejce nejde. Jsou vědeckým dobrodružstvím, z nějž se rychle stalo politické

Zleva: Ron Rivest, Adi Šamir a Leonard Adleman zhruba v době, kdy vymysleli RSA. Foto: India Technology Law
Zleva: Ron Rivest, Adi Šamir a Leonard Adleman zhruba v době, kdy vymysleli RSA. Foto: India Technology Law
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Adi Šamir si o vízum požádal včas. Americkou ambasádu navštívil dva měsíce před plánovanou cestou do San Franciska. Povolení však nedostal. Což o to, stává se to poslední dobou stále více lidem, obzvlášť z Blízkého východu. Amerika je opatrná. Tento případ je však dost kuriózní.

Profesor Šamir je izraelský občan, specialista na počítačovou kryptografii – popravdě řečeno, jeden z nejslavnějších na světě. Účelem jeho cesty do USA bylo přednést úvodní přednášku na konferenci RSA 2019, která se ve dnech 4.–8. března konala tak trochu na jeho počest. RSA je název kryptosystému, který významně přispívá k počítačové bezpečnosti Ameriky a mnoha dalších zemí. Nese jméno po svých autorech. A Šamir je tím S uprostřed zkratky.

Příběh šifry RSA stojí za vyprávění. Je vědeckým dobrodružstvím, z nějž se rychle stalo politické. Má finanční rozměr, jde v něm o miliardy dolarů. A vypovídá hodně o tom, jak digitální technologie změnily svět – a jak svět změnil je.

Jak agentovi dopravit klíč

Svět elektronické komunikace se navždy změnil roku 1976, kdy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější