Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pointa N: Česko dostane čas na odstřižení od ruské ropy a Putin se omluvil/neomluvil

Kdyby EU přestala brát od Ruska ropu a plyn, zasadila by jeho rozpočtu pořádnou ránu. Zdroj: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Pavel Gurenchuk
Kdyby EU přestala brát od Ruska ropu a plyn, zasadila by jeho rozpočtu pořádnou ránu. Zdroj: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Pavel Gurenchuk

Vláda Petra Fialy dlouhodobě opakuje mantru o nejtvrdších protiruských sankcích, když ale došlo na lámání českého chleba, bojujeme o výjimku na embargo na ruskou ropu. A vypadá to, že ji dostaneme až do poloviny roku 2024. Na druhou stranu je ale na tom Česko s alternativními dodávkami ropy skutečně hůř než většina států EU. A kabinetu by se asi potom „naši lidé“ těžko přesvědčovali k další pomoci Ukrajině a uprchlíkům. Znáte to, bližší košile než kabát. A pak tu máme jednu záhadu – omluvil se Putin Izraeli, nebo neomluvil?

Hlavní události dne vybrala a okomentovala Markéta Boubínová.

Česko: Nejtvrdší sankce ano, ropu ale ještě chvíli ne

Celý den se intenzivně jednalo o novém, už šestém balíčku protiruských sankcí. Evropská komise se svým návrhem oficiálně přišla už ve středu, symbolicky před europoslanci, aby mu dodala váhu. Jak už to tak ale bývá, nasadila laťku a teď se hledá kompromis.

Návrh totiž počítal s kompletním embargem na dovoz ruské ropy nejpozději od začátku roku 2023. S roční výjimkou pro nejhlasitější odpůrce, tedy Maďarsko a Slovensko. Ty jsou totiž nejvíce závislé na ruském ropovodu Družba a maďarský premiér a vševládce Viktor Orbán navíc dlouhodobě vylučuje, že by se jeho země nyní odstřihla od ruských energií.

Jen tak na okraj – v zemi stále pokračuje projekt nové části jaderné elektrárny Paks, který má stavět ruský Rosatom. To není naše válka, tvrdí už týdny Orbán. Maďarský ropný koncern MOL navíc vlastní Slovnaft, takže odtud vítr fouká i na Slovensko.

Obě země hned oznámily, že jim roční výjimka nestačí.

„Navrhované sankce na ruskou ropu se rovnají jaderné bombě hozené na maďarskou ekonomiku,“ prohlásil dokonce Orbán dnes ráno ve veřejnoprávním rádiu s tím, že Maďarsko potřebuje pět let. Slovensko je „skromnější“, to chce podle státního tajemníka ministerstva hospodářství Karola Galeka „minimálně tři roky“.

Po jejich bok se ovšem tentokrát postavilo i Česko, které dosud volalo jak ústy premiéra Petra Fialy (ODS), tak i ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) po „nejtvrdších sankcích“. Podle zdrojů redakce Evropská komise postavila státy jako Česko koncem minulého týdne svým návrhem před hotovou věc a nevzala v potaz jejich specifickou situaci. Na rozdíl od Slovenska nebo Maďarska je sice česká závislost na ruské ropě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější