Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pointa N: Česko se musí připravit na drahotu a zpomalenou ekonomiku. Najde správný recept (ne)kandidát Středula?

Odborový předák Josef Středula začal sbírat podpisy ke kandidatuře na Hrad. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Odborový předák Josef Středula začal sbírat podpisy ke kandidatuře na Hrad. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Čechy čeká další vlna zdražování. Inflace totiž podle ČNB může vyrůst až k patnácti procentům, situaci navíc komplikuje zastavení ropovodů z Ruska. Na to bude reagovat česká ekonomika, která ještě letos zpomalí. A do fronty zájemců o vedení země v této neklidné době přibyl Josef Středula.

Hlavní události dne vybral a okomentoval Michal Tomeš.

Středulova (ne)kandidatura

Není týdne, aby se v Česku neobjevil nový zájemce o post prezidenta, který se uvolní za necelý rok. V uplynulých třech dnech se dokonce objevilo již druhé jméno. Po teologovi, komunikačním expertovi a řediteli nadace (vše v jedné osobě) Ivo Marešovi začal o možnosti kandidovat hovořit také Josef Středula, který před několika dny obhájil svoji pozici v čele Českomoravské konfederace odborových svazů.

Středulovo oznámení je nicméně potřeba rozebrat podrobně. Jak čtyřiapadesátiletý Opavan několikrát zopakoval v rozhovoru s Deníkem N, zatím se za kandidáta nepovažuje. Jak také vyplývá z příspěvku na Twitteru, ve kterém iniciativu oznámil, podporovatelé zatím začali „pouze“ sbírat podpisy, které jsou pro účast v klání nutné, když se budoucí kandidát nechce opřít o podporu senátorů nebo poslanců.

To Středula odmítá, dále chce pokračovat v práci šéfa odborů, setkávat se tak s politiky bude především na „pracovní“ úrovni. Jak sám sdělil, do podpisu nechce nikoho nutit. „Myslím si, že prezidentem se může stát skutečně ten, kdo lidi osloví třeba tím, jaký má život a co dělá,“ uvedl Středula.

Jeho (ne)kandidatura je nicméně pozoruhodná z více důvodů. O odborovém předákovi se jako o možném budoucím prezidentovi hovoří již několik let. On sám kandidaturu nevyvracel, nicméně v posledních měsících o ní nemluvil prakticky vůbec a ani z jeho aktivity na sociálních sítích nebylo zřejmé, že by se na ni chystal.

To vše do doby, než jako deus ex machina na sjezdu odborářů promluvil Miloš Zeman, který Středulu k účasti ve volebním klání vyzval. „Skuteční kandidáti musí být přemlouváni,“ prohlásil prezident. Sám Středula odmítá, že by se o podpoře se Zemanem kdykoliv bavil, sběru podpisů se chopili Mladí sociální demokraté. Ani s vedením ČSSD přitom Středula svou kandidaturu prý nijak nediskutoval.

Zatímco jeho na první pohled zdrženlivý postoj působí křečovitě, dokonale zapadá do toho, jak se zatím prezidentská kampaň vyvíjí. Oficiálně kandidaturu potvrdili někteří dřívější zájemci o Hrad, které doplňují lidé neznámí, případně uchazeči známí, ale bez jakýchkoliv politických zkušeností (zdravíme baviče Miloše Knora).

Na hlavní „koně“ kampaně se nicméně stále čeká. Svého kandidáta (nebo více kandidátů) nepředstavila vládní koalice ani její jednotlivé strany, půdu si však připravují především bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel a někdejší rektorka Danuše Nerudová. Jejich sebeprezentace odpovídá tomu, že chtějí být ve veřejném prostoru vidět. Ostatně stejně jako expremiér Andrej Babiš, který už zahřívá svůj karavan na cesty po republice.

Putinova drahota

Česká národní banka znovu zvýšila sazby. Zatímco analytici očekávali spíše mírnější růst již tak našponovaných sazeb, bankovní rada je nakonec zvedla o 0,75 procenta na (zatím) konečných 5,75 procenta.

Taková úroková sazba v Česku nebyla od roku 1999, bezprecedentní je nicméně i aktuální výše inflace, ta tu byla na stejné úrovni před čtyřiadvaceti lety. Zdražovaly především energie a paliva, tedy komodity, jejichž růst cen se propisuje do celé ekonomiky. Významně proto rostou také ceny potravin. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka by mohla inflace dosáhnout až 15 procent, zároveň dojde k ochlazení ekonomiky a zpomalení růstu HDP.

Úrokové sazby mají přímý vliv na dostupnost hypoték. Jak informoval Hypoindex Fincentra, průměrná sazba u půjček na bydlení překročila pětiprocentní hranici a očekává se, že půjde ještě dál. Zatímco za pětimilionovou hypotéku na 30 let zájemci ještě loni zaplatili 19 tisíc měsíčně, nyní je to o osm tisíc více. Vlastní bydlení je tak pro řadu Čechů již absolutně nedosažitelné.

Česká národní banka nicméně nebyla jediná, která ve čtvrtek přistoupila k zvyšování sazeb. O růstu rozhodla také britská Bank of England, jež je poslala na úroveň jednoho procenta. Zároveň vyslala k ostrovanům jasný vzkaz – inflace může ve Spojeném království vystoupat až na úroveň deseti procent.

Jakkoliv může zdražování na úrovni deseti procent znít v evropských poměrech jako makroekonomická noční můra, stačí se podívat na jihovýchod. Ankara totiž dnes oznámila, že inflace v Turecku dosahuje až sedmdesáti procent, tedy vůbec nejvíce ze zemí G20. Prudce zdražují především vstupy pro výrobu, jen energie za poslední měsíc zdražily o sedm procent.

Růstu úrokových sazeb se nicméně Turci obávat nemusí, vláda prezidenta Erdogana totiž věří ve strategii jejich dalšího nezvyšování, a to s ohledem na výkon tamního průmyslu. V reakci na současnou inflaci významně oslabuje také lira, což je lákavé nejen pro exportéry, ale také pro Rusy. Část z nich se po uvalení sankcí začala do Turecka přesouvat, řada z oligarchů na tamním pobřeží zaparkovala také své jachty, jež jsou pod drobnohledem západních zemí.

Turecko nicméně není jedinou destinací ruských byznysmenů – ti začali ve velkém utrácet i ve Spojených arabských emirátech. Počet prodaných nemovitostí do ruských rukou jen v prvním kvartálu vzrostl o 67 procent. To žene ceny nemovitostí na pobřeží Perského zálivu ještě výš.

Česká výjimka

Středeční vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o konci odběru ropy do konce roku nebylo překvapivé, přesto vyvolalo debaty o energetické soběstačnosti sedmadvacítky.

Česko, které patří mezi státy nejzávislejší na ruské ropě, se nakonec (pro mnohé překvapivě) připojilo k Maďarsku a Slovensku, bude tak požadovat odklad z rozhodnutí o zastavení ruských ropovodů. Například Slováci chtějí moratorium až do roku 2025.

Trojici středoevropských států trápí stejný problém: ani jeden z nich nemá přístup k moři, kterým by mohla ropa proudit z Blízkého východu, zároveň se po uzavření ruských kohoutů budou nacházet až na konci distribučního řetězce. A na to není dostatečně připravena infrastruktura, jak již popsal Deník N. Problematická je především „trubka“ z jihu Evropy, která má omezenou kapacitu.

Pro spotřebitele se z technického hlediska prakticky nic nezmění. Je ale možné, že zastavení toku ropy do Evropy ještě dál vyšponuje ceny benz5nu a nafty, což znovu pocítí spotřebitelé. Jen po oznámení Komise cena barelu ropy vzrostla o pět dolarů, ostatní dodavatelé jsou si totiž vědomi silnější pozice na trhu. Také Rusko bude muset začít vyjednávat nové kontrakty, Putinův režim nicméně stále těží z toho, že může surovinu směřovat na mnohá odbytiště v Asii.

Že bude téma odběru ropy ještě dlouho rezonovat i na české politické scéně, potvrzuje také dnešní jednání ve Sněmovně. Tam se tématu chopil expremiér Andrej Babiš. „Česko chce odklad sankcí na dovoz ropy z Ruska. Až pak je podpoří. Fajn. Tak já jen říkám, že jsme bohužel v situaci, kdy jsme všechno rozprodali,“ čertil se předseda ANO s tím, že ceny benzinu a nafty v Česku ovládají Poláci a Maďaři, respektive jejich petrochemické podniky.

O tom, zda bude Babiš před dalšími volbami prosazovat velké znárodňování průmyslových podniků, už ale bývalý předseda vlády ve Sněmovně nemluvil.

Současná vláda mezitím hledá strategii, jak snížit svou závislost také na plynu. V tomto případě je problém obdobný – vnitrozemské Česko se nemůže na zámořské dodávky spolehnout tak snadno jako země s přístupem k námořním cestám. Jak nicméně zmínil server Seznam Zprávy, kabinet vyjednává o dodávkách zkapalněného plynu z Kataru. Také o tom měla na nedávné návštěvě Dubaje jednat předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.


Jednou větou


Naše témata

„Prohlásila jsem: ‚Nějak to nejde chytnout, co?‘ A ona jen kývla, že nejde. Byla nervóznější a nervóznější a najednou se rozběhla pryč. V tu chvíli jsem si řekla: ‚Tak to je v prdeli.‘“

„Sedni si. On nežije.“ Jak Katarína a Štěpán při porodu zjistili, že žádného syna mít nebudou (Renata Kalenská)

„Trh s bydlením nebyl řešený správně. Šlo se cestou privatizace a sázelo se čistě na developerské projekty. Když ale město prodává pozemek určený k výstavbě, může si vyhradit kapacity pro speciální byty.“

Přišlo k nám 300 tisíc lidí a většina žije v normálním ubytování. Z bytů pro uprchlíky bude sociální bydlení, říká Bartoš (Adéla Karásková Skoupá, Michal Tomeš)

„Resumé je takové, že se v Evropě války obáváme pravděpodobně o něco víc, než střední části starého kontinentu skutečně hrozí. O něco lépe než dříve si ale uvědomujeme, že bezprecedentní období míru po roce 1945, které si vysloužilo název pax europeana, neznamenalo, že války navěky zmizely.“

Války ve střední Evropě se obává devět Čechů z deseti. Jaké jsou skutečné hrozby a možné podoby střetu? (Jan Wirnitzer)


Zaujalo nás jinde

„Šťastná geografická poloha Německa, obklopeného spolehlivými spojenci, poskytla podmínky pro introvertní zahraničněpolitickou doktrínu oslavující vysokou morálku, ničím nereflektovaný pacifismus a hlavně nepraktický idealismus.“

Analytik a vysokoškolský pedagog Andreas Umland popisuje málo kritický postoj německé politiky vůči Rusku a jeho původ. (Politico)

„Jak ukázaly lednové prognózy britského statistického úřadu, počet obyvatel Spojeného království začne klesat v roce 2025 namísto předpokládaného roku 2043. Tento překvapivý propad způsobí, že země bude závislá na migraci, aby zvýšila počet pracovních sil mnohem dříve, než se očekávalo.“

Podnikatelka Karin Robinsonová popisuje jeden ze čtyř důvodů, proč je pro Velkou Británii zásadní příchod dalších uprchlíků. (Financial Times)

„Nebude to lehké a na účtenkách za benzin či plyn budeme historický zlom sledovat s mnohem větší nevolí, než by nám bylo milé. Jiná cesta ze smyčky, v níž nás válkychtivý Kreml může uškrtit, úplně kdykoliv si zamane, ovšem nevede.“

Komentátor David Klimeš o nejnovějším balíku evropských sankcí, které uzavřou kohoutky ropovodů z Ruska. (Aktuálně)


Páteční tištěný Deník N


Autorská tečka

Prosím, ať už jsou prezidentské volby (a především drsná kampaň, která jim bude předcházet) za námi.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější