Zatímco Rusko v jedné své zájmové zóně válčí, v jiné jednají Arménie a Ázerbájdžán prostřednictvím EU o míru
Na jednom konci bývalé sovětské zájmové sféry Rusko válčí, její jiná část se pokouší o mír. Konflikt o Náhorní Karabach má překvapivý obrat v postoji samotné Arménie, která s Ázerbájdžánem odstartovala další kolo mírových jednání. Je podle několika odborníků připravená vzdát se územních nároků na oblast ázerbájdžánské enklávy, v níž většinu obyvatel tvoří etničtí Arméni. Bude pro oba národy možné žít po staletí konfliktů v míru nejen na papíře, ale i na místě vedle sebe?
„Jsem vinen tím, že jsem se nevzdal části území. Mohl jsem zachránit tisíce životů.“ To byla jedna z prvních vět proslovu premiéra Arménie Nikoly Pašinjana k arménskému Národnímu shromáždění jen týden poté, co se v Bruselu setkal s prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem.
Už při pohledu na společnou fotografii lídrů obou zemí s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to vypadá, že Pašinjan stojí možná před
