Chudoba není lenost, ale stres a překážky, říká šéfka projektu, který vrací lidi bez domova do života
Jak vracet lidi bez domova zpátky do normálního života? Projekt Přestupní stanice je na rok zaměstnává v obchodech s oblečením, kde získávají základní návyky. Zakladatelka sociálního podniku Eva Dudová v rozhovoru líčí každodenní radosti i trable způsobené pandemií.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak funguje projekt Přestupní stanice.
- Jak se do něj může zapojit veřejnost.
- S čím se potýkají lidé bez domova.
Čemu se věnuje Přestupní stanice?
Přestupní stanice je obchod s darovaným oblečením a knihami, ale také místo, které mění životy. Poskytujeme práci a zázemí lidem bez domova a pro širokou veřejnost pořádáme workshopy, přednášky či promítání.
V Praze máme dvě pobočky – na Žižkově a na Novém Městě – a loni v listopadu jsme otevřeli upcyclingovou dílnu v rámci Skautského institutu v Rybárně na Kampě. Naše prodejny mají sloužit také jako komunitní prostory.
Kdo všechno u vás pracuje?
Teď je nás šestnáct. Já, provozní, správkyně sociálních sítí, produkční, která vymýšlí workshopy a domlouvá jejich realizaci, správkyně e-shopu a šička v šicím koutku, která dělá opravy a úpravy oblečení. Šicí koutek může využívat kdykoliv z veřejnosti k opravě svých věcí a strávit tam klidně celé odpoledne za dobrovolný příspěvek.
Dále máme pět vedoucích a k nim pět klientů či klientek z ulice, kteří pracují v prodejnách přímo se zákazníky nebo v dílně.
Co v Přestupní stanici dělají vaši klienti a klientky, původně lidé bez domova?
Vedoucí dávají svým klientům na směně úkoly, pomáhají jim obnovovat návyky, pracovat na komunikaci se zákazníky a provozovat obchod. Někdy je učí i chodit na čas a aktivně vymýšlet, co je zrovna potřeba udělat.
Když to funguje a klienti se osvědčí v základních věcech, dostanou klíče a od té doby
