„Bratrství“, které nikdy nebylo: Ukrajina bojuje o možnost vykročit ze stínu ruského impéria
Esej Radomyra Mokryka: Nedávno byl v Kyjevě demontován pomník „přátelství národů“. Zatímco Kyjev v důsledku ruské agrese historické mýty boří, zdá se, že na Západě historická klišé stále občas slouží jako záminka pro nerozhodnost politiků. Mýtus o „bratrství národů“ zůstává pro některé z nich pohodlným a pochopitelným postojem i uprostřed trvající agresivní války Ruska proti Ukrajině. Skutečné bratrství mezi Ukrajinou a Ruskem ale nikdy neexistovalo.
V roce 1954 se v Sovětském svazu mohutně slavilo. Důvodem bylo třísetleté výročí „znovusjednocení Ukrajiny s Ruskem“ – tzv. Perejaslavské rady, která se v tomto ukrajinském městě konala v roce 1654. Festivaly, koncerty a nekončící projevy politiků trvaly celé měsíce. Místní akademie věd vydala třísvazkovou studii o „znovusjednocení“ bratrských národů, a aby to hlavní neuniklo opravdu nikomu, klíčové Oficiální teze k výročí znovusjednocení Ukrajiny z Ruskem hned na několika stránkách publikovala v prvních dnech roku 1954 moskevská Pravda.
Mýtus o „znovusjednocení bratrských národů“ v Perejaslavi se stal nejenom důležitým tahem propagandy, ale rovněž i záminkou pro strategické plány sovětské moci – právě v rámci těchto slavností sovětská vláda předala Ukrajinské sovětské socialistické republice poloostrov Krym.
Bouřlivé oslavy si vyžádaly spoustu peněz z rozpočtů obou sovětských republik, ale měly především zdůraznit zásadní propagandistický přístup k dějinám Ukrajiny a Ruska – sjednotit je a zároveň podtrhnout vedoucí roli Ruska v tandemu. Ukrajina totiž v tomto „bratrství“ měla hrát roli „mladšího sourozence“. Příběh tohoto historického klišé ale sahá mnohem hlouběji do dějin.
Komu „patří“ Kyjevská Rus?
Během uplynulých staletí se koncept „bratrství“ Ruska a Ukrajiny několikrát proměňoval a měnil název:
