Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chceme vítězství. Členství v EU musí být součástí obnovy země, říká ukrajinská exministryně financí

Bývalá ministryně financí Ukrajiny Natalie Jaresková. Foto: ČTK
Bývalá ministryně financí Ukrajiny Natalie Jaresková. Foto: ČTK

Obnova Ukrajiny bude bezprecedentní, země ji ale může využít jako příležitost. Podstatný bude vstup do Evropské unie, říká Natalie Jaresková, bývalá ukrajinská ministryně financí, jejíž předci zemřeli v době Stalinova hladomoru. Důvod, proč se zemi zatím daří odolávat ruské agresi, je podle ní spjatý s anexí Krymu v roce 2014, kvůli které Ukrajina mimo jiné investovala do budování armády. „Té armády, která nyní vyvolává takový údiv, bojuje s druhou největší armádou světa a stále se drží. Vznikla prakticky za posledních osm let, předtím neexistovala,“ říká rodačka z Illinoisu, která své zkušenosti využila v Portoriku, kde dohlížela na rekonstrukci země po ničivém hurikánu Maria.

Na co se také v rozhovoru ptáme:

  • Co bude klíčové pro obnovu Ukrajiny? A jakou roli budou hrát peníze?
  • Jak zemi pomohly reformy posledních let?
  • Proč je pro obnovu Ukrajiny klíčové členství v Evropské unii?

Ukrajinská vláda už postupně začala sčítat škody. Je to dobrý začátek, jak se může do obnovy pustit již nyní?

Je to začátek všeho. Musí zjistit, jestli je destrukce kompletní, nebo jen částečná, zda je možné budovu opravit, nebo je nutné postavit ji celou znovu. Jen toto trvalo po hurikánu v Portoriku skoro rok. Ukrajina to dělá už teď, data sbírá elektronicky. Bude ale nutné toho udělat ještě více a každý den škod bohužel přibývá.

Jaké jsou nejzákladnější kroky pro znovuobnovení státu, a to i vzhledem k vaší zkušenosti z Portorika?

Nejdříve je nutné upozornit na obrovský rozdíl mezi oběma státy. Portoriko je 66krát menší než Ukrajina, v porovnání s ní je malinkaté. Přesto byl po portorických hurikánech odhad škod mezi 80 do 90 miliardami dolarů. To dává odhad toho, co nás čeká na Ukrajině. Je to mnohem větší oblast, bavíme se o stovkách miliard dolarů, případně o bilionech.

Nezůstávala bych ale pouze u Portorika, příkladů máme mnoho. Můžeme se podívat na Marshallův plán, rekonstrukci Kuvajtu po irácké invazi, znovuobnovení Balkánu.

A co z těchto příkladů vyplývá?

Ukrajina má před sebou sérii otázek a výzev, které můžeme rozdělit do několika částí. První je, kde vzít peníze. Nejde o to, vybudovat jeden investiční fond, musíme postavit celý podpůrný finanční systém pro přestavbu země. Musíme získat přístup ke zmrazeným ruským aktivům, a to jak k těm z ruské centrální banky, tak i majetku ruských oligarchů ze sankčních seznamů. V USA už takové legislativní návrhy vznikají.

Legislativu bude nutné vytvořit i v Evropské unii, tedy všude tam, kde jsou zmrazené majetky, bude nutné schválit mechanismy pro jejich odebrání. To pak bude tvořit jádro rekonstrukčních fondů.

Nutná ale bude i vzájemná bilaterální podpora. Evropské státy jsou zatím velmi štědré, Řecko chce pomoci postavit Mariupol, Itálie zase město Buča. Mezinárodní měnový fond a Světová banka založily zvláštní fondy. Měli bychom zapojit co nejvíce partnerů, sousedů, kolegů. Všichni toho musí být účastníky, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Evropská rozvojová banka, organizace G20.

Natalie Jaresková (*1965)

  • Rodačka z amerického Illinoisu je dcerou ukrajinských imigrantů. Její otec se narodil v Poltavské oblasti v průběhu hladomoru, který zabil miliony lidí.
  • Kariéru začala na americkém ministerstvu zahraničí, v devadesátých letech žila na Ukrajině. Působila tady na americkém velvyslanectví, zastávala i pozici guvernérky Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
  • Po vzepětí na Majdanu se stala ministryní financí Ukrajiny, pozici opustila v roce 2016.
  • Od roku 2017 vedla rozpočtovou radu Portorika. Na pozici rezignovala k prvnímu dubnu, za svého působení umořila polovinu dluhu Portorika.

Jakou roli bude hrát soukromý sektor?

Významnou, musí být důležitou částí přestavby, a to jak ve formě přímého investování, tak i v rámci společného partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Bude to nicméně vyžadovat koordinaci na úrovni, kterou jsme doposud nikde neviděli. Vzpomeňte na Marshallův plán, který měl jen jednoho dárce a v dnešních ceny šlo o asi 115 miliard dolarů. Tedy řádově

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější