Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dějiny lidstva jako boj o kontrolu středu světa

Frankopan je odborník na pozdní římské dějiny a svou debutovou monografii napsal o první křížové výpravě. Foto: Ars Electronica / Martin Hieslmair
Frankopan je odborník na pozdní římské dějiny a svou debutovou monografii napsal o první křížové výpravě. Foto: Ars Electronica / Martin Hieslmair

Perspektivou oxfordského experta na byzantologii Petera Frankopana je Evropa po většinu lidských dějin nedůležitým a nezajímavým regionem.

Historií světa či lidstva vzniklo již nespočetné množství. A jistě budou hojně vznikat i v budoucnu. Zpravidla přitom nové historické knihy nepíšeme proto, že jsme objevili nová fakta a ta zvěstujeme světu. Jistě, průběžně se nová fakta sice objevují, avšak v konkurenci s již známými údaji představují jen zanedbatelný zlomek.

U obsahově omezených témat, jako je třeba životopis zajímavé osobnosti, může nově objevená krabice s dokumenty v archivu způsobit hotový převrat v dosavadních interpretacích. Čím je však téma širší, tím význam nového dílčího faktu relativně klesá. A v případě dějin lidstva si tak významný nový dílčí fakt, jenž by dokázal převrátit dosavadní výklady, dokáže představit patrně jen ctitel konspiračních teorií.

Proč tedy píšeme stále nové knihy na stará témata se stále téměř nezměněným objemem známých informací? A proč každý historik napíše odlišný příběh?

Odhlédneme-li od prvoplánových ideologů, kteří se historií jen snaží vytvořit zdánlivou hodnověrnost svých hodnotových inklinací, i profesionálové usilující – v rámci možností společenských věd – o nezaujatost a hodnotovou neutralitu obvykle vytvoří zcela rozdílné obrazy minulosti s odlišným příčinným řetězcem klíčových procesů a událostí. Je to způsobeno

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura faktu

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější