Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Přírodní věda si málokdy může dovolit říci, že je něco nemožné. Občas ale přece jen ano

Parní stroje, lokomotivy a vlaky hrály důležitou roli při vymýšlení moderní fyziky. Foto: hidde schalm, Unsplash
Parní stroje, lokomotivy a vlaky hrály důležitou roli při vymýšlení moderní fyziky. Foto: hidde schalm, Unsplash

Říci, že je něco nemožné, bývá pro vědce spolehlivý způsob, jak se znemožnit. Nevíra v pokrok vědění se nevyplácí.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když chtěl francouzský filozof Auguste Comte roku 1835 poukázat na totální nemožnost, napsal, že nikdy nebudeme schopni zjistit teplotu či chemické složení hvězd. Nevěděl, že už o dvacet let dříve vynalezl Joseph von Fraunhofer v Mnichově spektroskop a pozoroval úzké temné čáry v rozloženém slunečním světle. Roku 1859 je vysvětlili Kirchhoff a Bunsen jako „podpisy“ chemických prvků, z nichž se skládá světelný zdroj, v tomto případě tedy Slunce. (Comte zemřel o dva roky dříve.) Optická spektroskopie je dnes jednou ze základních metod zjišťování složení čehokoli od roztoku neznámé látky po vzdálené galaxie.

Omyly slavných a úspěšných se vždy citují s velkou chutí. Comte měl smůlu, zvolil mimořádně nešťastný příklad. Není sám. Einstein ve třicátých letech řekl, že atomovou energii patrně nebude nikdy možné využít, lord Kelvin ještě roku 1895 prohlásil, že létající stroje těžší než vzduch jsou absurdní. Postupem času se vědci naučili dávat si na podobné výroky veliký pozor.

Přesto existují věci, které lze pokládat za prokazatelně nemožné – přinejmenším v tom smyslu, že vyvrácení takové nemožnosti by otřáslo úplnými základy přírodních věd, bylo by v rozporu se vším, co zatím víme a umíme ověřit.

Zde si ukážeme pět dobře prokázaných nemožností. Jsou základními vlastnostmi vesmíru, ohraničují náš svět, naši realitu. Tři z nich jsou velmi známé, dvě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější