Deník N

K půlmilionové ceně útěchy v eurovolbách stačí pár tisíc hlasů. Uspět by mohli i myslivci

Foto: Adam Hecl, Deník N
Foto: Adam Hecl, Deník N

Malé strany mají na konci května v eurovolbách unikátní šanci, protože kombinace tradičního nezájmu voličů o Evropský parlament a vstřícného volebního systému jim dává velkou šanci na státní příspěvek za utržené hlasy.

Pro Petra Hanniga, lídra strany Rozumní, budou letošní evropské volby rutinou. Do veřejné funkce kandiduje celkově poosmnácté. Prozatím bez jediného úspěchu. Letošní volby ovšem Hannigovi i představitelům dalších malých stran opět po pěti letech hrají do karet. I když se jejich zástupci do Evropského parlamentu nedostanou, pořád je ve hře aspoň lákavá „cena útěchy“: zisk státního příspěvku za odevzdané hlasy, a tím pádem i peněz na další politickou činnost.

„Samozřejmě se tam chceme dostat. Jsem docela dobrý vyjednávač a myslím si, že když tam přijde vlna lidí jako Marine Le Penová, Matteo Salvini a AfD, bude třeba se rychle pustit do vyjednávání a zaujmout stanovisko,“ hovoří o svých plánech Hannig.

Na konci května, kdy se volby v celé Unii uskuteční, se kromě Rozumných do boje vydá celá řada menších stran. Evropské volby jich vždy přitáhnou více. Před pěti lety se o hlasy ucházelo přesně 39 stran. Důvod je prostý. Kandidovat je snazší a levnější než do Poslanecké sněmovny a existuje také výrazně vyšší šance, že si strany odnesou alespoň nějaké peníze za hlasy.

„Do kampaně nedáme nic, protože jenom půjdeme na myšlenkách, což se nám osvědčilo. V parlamentních volbách jsme také nedávali nic a jako strana jsme získali 0,36 procenta,“ pokračuje Hannig.

„Evropské volby nevytrhnou stranám nějaký finanční trn z paty, ale určitě dovedou do stranické kasy peníze, které mohou sloužit dál k jejímu rozvoji. Typickým příkladem toho jsou Piráti, u kterých se můžete podívat na jejich historické úspěchy a postupný rozvoj,“ popisuje pro Deník N politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michal Pink.

V posledních dnech oznámila svou kandidaturu například advokátka Klára Samková se sdružením Alternativa pro Českou republiku, Česká suverenita vysílá do kampaně nepravomocně odsouzeného exhejtmana Davida Ratha a jeho bývalé stranické kolegy Stanislava Humla, Vladimíra Drymla a Janu Volfovou. Kromě nich se o hlasy bude opět ucházet dnes již téměř neviditelná Dělnická strana. Pro menší strany mohou být volby do Evropského parlamentu zkrátka velkým lákadlem.

Půl milionu na dosah

Česko je v nich totiž bráno jako jeden jediný volební obvod. Kandidující strany tak potřebují postavit pouze jednu kandidátku, za kterou zaplatí příspěvek 19 tisíc. Navíc jim stačí získat nanejvýš 28 lidí, které na ni napíšou. Pro představu: Pokud strana kandiduje do Poslanecké sněmovny, Česko je rozděleno do 14 obvodů, které kopírují kraje. V každém z nich musí platit 19 tisíc. Což je zejména pro menší strany nebo hnutí často problém. Větší problém je ovšem sehnat lidi na 14 kandidátek.

Co je ovšem zásadní a nahrává malým subjektům,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Volby do Evropského parlamentu

V tomto okamžiku nejčtenější