Napětí v ÚSTR: Nastupující šéf je podle posudku plagiátor. Prasečina a kádrování, tvrdí jeho zastánci
Nastupující ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna čelil před rokem obvinění z plagiátorství – v přehledové kapitole své knihy, která sloužila i coby podklad pro získání jeho docentského titulu, měl převzít pasáže z jiných publikací. Analýza, kterou zadalo vedení ÚSTR, to potvrdila. Historik celou kauzu označuje za účelovou. Důrazně se za něj postavili i někteří členové Rady ÚSTR, která na ústav dohlíží. Končící vedení odmítá, že by šlo o vyřizování účtů, a hájí se, že podnět muselo nechat prošetřit.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) po osmi letech mění své vedení. Do čela státní organizace, která se věnuje vědeckému zkoumání a objasňování éry komunismu a nacismu, nastupuje v květnu její dosavadní zaměstnanec Ladislav Kudrna.
Krátce před jeho nástupem však vyšly najevo problémy, které má podle některých vědců jeho publikace z roku 2010 s názvem Bojovali a umírali v Indočíně: První vietnamská válka a Čechoslováci v Cizinecké legii. Ta vyšla nejen knižně, ale posloužila také coby historikova habilitační práce, za niž získal docentský titul.
Konkrétně jde o kapitolu Stručný nástin války v Indočíně 1946–1954, která čítá zhruba 35 normostran. Rok stará analýza tří odborníků z různých institucí ukazuje, že zhruba 22 normostran z tohoto úseku představují „velmi rozsáhlé pasáže dalších autorů“, které Kudrna buď „doslovně, nebo s drobnými stylistickými úpravami převzal“.
Jakub Končelík – bývalý děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je členem Katedry mediálních studií a Centra pro mediální studia (CEMES)
Jiří Lach – historik a politolog, působí na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde byl osm let (do roku 2018) děkanem Filozofické fakulty, poté působil tři roky jako prorektor pro rozvoj
Libora Oates-Indruchová – zabývá se dějinami sociologie, pracuje v Sociologickém ústavu na Univerzitě v Grazu v Rakousku od roku 2015, je též členkou Vědecké rady pro sociální vědy Rakouského fondu pro výzkum (FWF, protějšku české Grantové agentury ČR)
Tito experti jsou zároveň členy Vědecké rady ÚSTR, která má v ústavu dohlížet na správnost vědeckého bádání a slouží jako poradní těleso ředitele. Při zkoumání práce došli k tomu, že „Ladislav Kudrna se v publikaci dopustil zřejmého plagiátorství a po odborné stránce nelze mít v tomto pochybnosti“. Za jejich závěry se postavilo i tehdejších zbylých sedm členů Vědecké rady.
Kudrna považuje celé obvinění z plagiátorství za „denunciační“ (udavačské) a odmítá jej. Odkazuje se na to, že elektronická kontrola dvěma antiplagiátorskými programy neshledala v práci žádné pochybení.
„Tímto považuji celou záležitost za uzavřenou a nebudu se k ní více prostřednictvím médií vyjadřovat. V případě medializace nebo jiných způsobů útoků na moji osobu jsem připraven řešit záležitost občanskoprávní nebo trestněprávní cestou (§ 184 trestního zákona – Pomluva),“ napsal v reakci na dotazy Deníku N.
Na začátku byl podnět
Nejde o problém, který by se začal řešit až nyní, tedy těsně před Kudrnovým nástupem do funkce. Teď pouze vyšel najevo. Ústav jej doposud nezveřejnil a věc se vyřešila v tichosti. Deník N získal závěry Vědecké rady, další detaily se poté objevily přímo na stránkách ÚSTR, v odpovědi na žádost o informace podle zákona 106. Kdo o informace požádal, není známé.
Vše začalo
