Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Benátské bienále startuje: Co je třeba vidět (a co zase tolik ne)

Vojtěch Fröhlich svou performancí Pauza upozornil na pustý československý pavilon. Místo vlajky se na něj zavěsil sám. Foto: Vojtěch Fröhlich
Vojtěch Fröhlich svou performancí Pauza upozornil na pustý československý pavilon. Místo vlajky se na něj zavěsil sám. Foto: Vojtěch Fröhlich

Benátské 59. bienále umění začíná: po dvou letech pandemie, uprostřed války na Ukrajině a bez česko-slovenského pavilonu, na kterém místo vlajky vlají alespoň sami umělci.

Letošní první popandemický rok je neobyčejně bohatý na důležité mezinárodní přehlídky současného umění. Koná se bedlivě sledovaná Documenta v německém Kasselu, Manifesta v kosovské Prištině, Berlínské bienále nebo v New Yorku Whitney Biennale. Největší, nejsledovanější a turisty také nejvyhledávanější událostí světa výtvarného umění je ale Benátské bienále.

Vliv války i pandemie

Tradiční akce s více než stotřicetiletou historií se tentokrát koná s ročním zpožděním. Výstava se ob rok střídá s bienále architektury, předloni však obě bienále z železné pravidelnosti vykolejila pandemie, takže se v roce 2021 místo umělecké konala výstava architektonická.

Čísla z posledních let hovoří o pěti až šesti stech tisících návštěvníků, kteří si na výstavu našli cestu. Pro návštěvnost muzeí a galerií jak u nás, tak ve světě však poslední dva roky znamenaly strmý propad (často až o dvě třetiny). Bude tak zajímavé sledovat, zda

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější